Francie už začala vymáhat miliony eur po technologických gigantech ze Spojených států za digitální daň. Tamní parlament zavedení digitální daně na národní úrovni schválil loni a uvalil tak tříprocentní daň na velké mezinárodní internetové firmy. Krok vyvolal obchodní válku mezi Francií a USA, ale letos v lednu země ohledně záležitosti uzavřely příměří. Současný požadavek Paříže na výběr daně tak znamená konec dočasného míru s Washingtonem.
Podle francouzské daňového úřadu nemůže země už déle čekat. Technologické firmy jsou podle něj vítězi pandemie.
Lednová dohoda o dočasném příměří měla zemím zajistit více času na vyřešení této záležitosti, mimo jiné prostřednictvím rozhovorů v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Francie odložila výběr daně a Spojené státy přestaly hrozit plánovanými odvetnými cly. V červnu ale USA přerušily jednání s OECD.
Evropské státy chtějí, aby firmy spravedlivě platily daně v zemích, kde převážně vytvářejí zisky a kde působí.
Washington naopak považuje výběr digitální daň za poškozování amerických firem. Je tedy pravděpodobné, že Spojené státy nyní sáhnou po slibovaném odvetném kroku v podobě zavedení cel na některé francouzské zboží.
Česká vláda schválila zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy v roce 2019. Platit měla začít od 1. července 2021. I v tomto případě hrozily USA potrestáním a zavedením cel.
Letos v květnu ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že zavedení daně zatím posune na začátek roku 2021. Současně se chystá navrhnout snížení digitální daně na 5 procent z plánovaných 7. (pel)
Země odložily dohodu o digitální dani. Světová ekonomika by mohla klesnout o více než 1 %
Francie uvalí digitální daň na internetové giganty. Plánuje vybrat až 10,3 miliard Kč ročně
Na obzoru je válka s USA. Amerika potrestá Francii 100% cly jako odvetu za digitální daň