Představitelé muslimů, křesťanů a Židů v Ázerbájdžánu se obracejí na světové společenství. (Ilustrační foto: Baku)

Arméni se během čtvrtstoletí okupace ázerbájdžánského Karabachu snažili smazat všechny stopy po kultuře Ázerbájdžánců i jiných národů, kteří na karabašském území žili, aby podpořili mýtus o tom, že se jedná po tisíce let o čistě arménské území. Oproti tomu Ázerbájdžán po osvobození Karabachu bude dbát na to, aby Karabach byl místem, kde vedle sebe v míru žijí lidé různých etnik i náboženských vyznání.

O tom se ve zkratce snaží přesvědčit světové společenství představitelé křesťanských, muslimských i židovských komunit v Ázerbájdžánu v otevřeném dopise.

Přestože styl prohlášení může znít Středoevropanovi pateticky, dopis je pozoruhodný tím, že se pod něj vedle sebe podepsali představitelé křesťanských, muslimských i židovských komunit, které vedle sebe v Ázerbájdžánu žijí v míru a toleranci.

Zároveň z něj vyplývá, že kulturní, etnická i náboženská mozaika kavkazského regionu je daleko pestřejší, než je zjednodušené dělení na křesťany a muslimy, které používají Arméni ve své propagandě.

Dopis nese podpisy hlavy ortodoxní církve v Ázerbájdžánu, dále islámského šejka, představitele horských Židů (židovská menšina žijící po staletí v regionu Kavkazu), aškenázských Židů a Udiů (potomci dávných obyvatel Kavkazu, etnická menšina křesťanského vyznání).

Už to je důkazem, že ani území Ázerbájdžánu, ani dnešní Arménie, nepatřilo nikdy jedinému etniku a jedinému náboženství. Arménská snaha vytvořit mono-etnický stát s jediným podporovaným státním náboženstvím je tak v rozporu s historickou realitou i tradicemi regionu.

Dopis zároveň dokazuje, že ničení kulturních památek a snahou vymazat jakékoliv stopy po tom, že na území Karabachu žil jiný národ, se provinili na prvním místě Arméni, kteří území čtvrtstoletí ovládali: Zničili obytné domy, většinu mešit, dokonce i hřbitovy, které představovaly nežádoucí důkaz toho, že Karabach byl multietnická oblast.

Text dopisu v plném znění:

Společné prohlášení náboženských představitelů v Ázerbájdžánu

My, vůdci muslimských, ortodoxních, kavkazsko-albánských a židovských náboženských společenství v Ázerbájdžánu, vyjadřujeme přání věřících a apelujeme na hlavy států a vlád, hlavy mezinárodních organizací, náboženské vůdce a světové společenství.

Po 30 letech boje o obnovení své územní celistvosti, vlání trikolóry státní vlajky Ázerbájdžánu nad karabašskými zeměmi v těchto dnech znamená vítězství historické spravedlnosti a stability v naší multietnické, nábožensky pestré a tolerantní zemi. Ázerbájdžán a jeho prezident, Jeho Excelence Llham Alijev, sledovali již mnoho let mírovou politiku a důsledně usilovali o mírové urovnání konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorního Karabach na základě mezinárodního práva, rezolucí a usnesení mezinárodních organizací. Během těchto let politické rozhovory nepřinesly výsledky a rezoluce OSN vyzývající k bezpodmínečnému stažení arménských sil z ázerbájdžánských území nebyly naplněny. Aby zabránil dalším vojenským provokacím z arménské strany, ázerbájdžánský lid povstal do vlastenecké války s cílem obnovit územní celistvost země. Tato válka vyústila ve vítězství mezinárodního práva a spravedlnosti. Spolu s muslimy jsou i křesťané a Židé z řad Ázerbájdžánské armády mezi těmi, kteří se stali mučedníky pro územní celistvost naší země.

Světové společenství však musí vědět, že Arménie nejenže se dopustila etnické čistky, genocidy a okupace Ázerbájdžánu, ale také uplatňuje politiku agrese proti rozmanitému kulturnímu a duchovnímu dědictví naší země. Arménská státní politika je založená na mono-etnicitě, jejímž cílem bylo zanechat na okupovaných územích pouze arménské stopy. Arménie, která vytvořila společnost netolerantní vůči jiným národům a náboženstvím, se pokusila zcela vymazat starověké albánské, ortodoxní i muslimské náboženské a kulturní dědictví, které historicky existovalo na okupovaných územích multietnického a nábožensky pestrého Ázerbájdžánu. Buď zcela zničila naše kulturní a duchovní dědictví, nebo je zneužila (arménské a gregoriánské) tím, že falšuje jejich historii a původ.

Na rozdíl od Arménie, která vyhnala veškeré ázerbájdžánské obyvatelstvo, žijí tisíce občanů arménského původu v míru v Ázerbájdžánu, hlavním městě Baku a různých regionech. Arménský kostel a arménská knihovna v centru Baku byly renovovány a jsou chráněny státem. Oproti tomu mešity, chrámy a hřbitovy, historické památky, muzea, knihovny na okupovaných karabašských územích Ázerbájdžánu byly Armény zničeny a vypleněny. Kavkazsko-albánské křesťanské chrámy a svatostánky ruské pravoslavné církve byly ´gregorianizovány´; mešity byly přeměněny na stodoly a podrobeny bezprecedentnímu znesvěcení, kterým bylo jejich použití k ustájení zvířat v islámu zakázaných. Z 67 mešit v Karabachu bylo 63 srovnáno se zemí a zbývající tři byly vážně poškozeny. Arménie zcela zbořila historické ázerbájdžánské náboženské památky na svém území – jerevanské mešity „Shah Abbas“, „Sardar“,“ Haji Novruz Ali“ a další a změnila architektonický styl Modré mešity. Arménie se nespokojila pouze se zničením muslimských mešit, uzurpovala gregoriánskou pravoslavnou církev v Šuše, kavkazsko-albánské chrámy v jiných okresech a zcela zničila pravoslavnou církev v Khojavandu. Hlavním cílem agresorského státu, který žije v iluzi o vytvoření „Velké Arménie“, při páchání takových činů vandalismu bylo zničit jak naši historickou minulost, tak naši duchovní paměť v zemích, kde jsme žili po tisíciletí.

Arménský režim, který léta prosazoval agresivní politiku, ignoroval normy mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva, dopustil se ekologických zločinů na okupovaných územích prostřednictvím požárů, používáním fosforových bomb, jedovatých látek a min. Zvěrstva spáchaná při stahování z území Ázerbájdžánu, skutečná fakta o drancování hmotných a duchovních památek, krádeže uměleckých děl, lesního dřeva a civilních staveb, které byly podpáleny, jsou rozsáhle pokryty globálními médii.

Arménské akce zaměřené na ničení a falšování náboženského a kulturního dědictví multietnického, nábožensky pestrého a tolerantního Ázerbájdžánu představují zjevné porušení mezinárodního humanitárního práva včetně Ženevských konvencí a také útok na celou kulturu lidstva a světové kulturní dědictví.

Vláda Ázerbájdžánu, která podporuje multikulturní tradice, považuje ochranu kulturních a duchovních hodnot za prioritu a neocenitelně přispívá k obnově historických památek, mešit a kostelů na svém území i jinde po celém světě, včetně Vatikánu, Francie, Bulharska a Srbska. Ázerbájdžán, známý jako jedno ze světových center multikulturalismu, hostil řadu prestižních mezinárodních akcí podporujících mezicivilizační a mezináboženský dialog, včetně druhého summitu světových náboženských vůdců v Baku v listopadu 2019. Během návštěvy Ázerbájdžánu v říjnu 2016 papež František ocenil spolupráci a dialog mezi různými kulturami a náboženstvími v naší zemi.

V současné době Arménie vede vykonstruovanou náboženskou propagandu proti Ázerbájdžánu, tvrdí, že Ázerbájdžán podniká kroky ke zničení náboženských a kulturních památek na svých osvobozených územích a pokouší se vykreslit své vlastní provokace jako provokace naší země.

Pokrytecká prohlášení ze strany Arménie, falešné zprávy a falešné líčení sebe sama jako trpícího národa vyvolává legitimní hněv ázerbájdžánského lidu a zástupců všech konfesí žijících v naší tolerantní a multikulturní zemi.

Prezident Ázerbájdžánu ve svých projevech a rozhovorech opakovaně uvedl, že budou obnoveny všechny náboženské a kulturní památky a bohoslužby na osvobozených územích, bude respektována víra každého člověka a bude zajištěno mírové soužití, jako je tomu v jiných částech Ázerbájdžánu. Jako vedoucí představitelé ortodoxních křesťanů, katolíků, horských Židů, kavkazsko-albánských křesťanů, aškenázských Židů a dalších náboženských komunit, které žily v Ázerbájdžánu po celou jeho historii a svobodně vykonávaly své náboženské obřady, podporujeme mírovou politiku Ázerbájdžánu a dáváme své požehnání úsilí zaměřenému na obnovení naší historie a kultury.

My, vůdci církví a náboženských společenství v Ázerbájdžánu, apelujeme na hlavy států a vlád cizích zemí, hlavy mezinárodních organizací, náboženské představitele a světové společenství, aby podporovali nastolení míru, klidu a mírového soužití v naší zemi a regionu, kde žijeme!

Islámský šejk Allahshukur Pashazade

Předseda Kavkazského muslimského úřadu

Alexandr

Arcibiskup Baku a Ázerbájdžánu

Milikh Yevdayev

Představený společenství horských Židů v Ázerbájdžánu

Alexander Sharovski

Předseda náboženského společenství evropských Židů v Baku

Shneor Segal

Vrchní rabín aškenázských Židů v Ázerbájdžánu

Robert Mobili

Hlava Albánsko-udijské komunity

Baku, 24 listopadu 2020.