Pandemie koronaviru srazila ekonomiku Česka. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila propad ekonomiky, který za celý rok 2020 ministerstvo financí odhaduje na 6,1 procenta. V roce 2021 by mohl hospodářský růst dosáhnout 3,1 procenta, pokud ve 2. čtvrtletí díky předpokládanému zlepšení epidemické situace ve spojitosti s procesem očkování dojde k pozvolnému oživování.
Informovalo o tom ministerstvo financí.
„Díky robustní vládní pomoci domácnostem, firmám, municipalitám nebo zdravotnímu systému, která v loňském roce činila 5% HDP, se nám podařilo snížit propad ekonomiky. Černé scénáře, které pod tíhou vypjatých jarních či podzimních dnů predikovaly až dvouciferné propady, se nenaplnily,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Přestože průměrná míra inflace v roce 2020 dosáhla 3,2 procenta, meziroční růst spotřebitelských cen se v posledních měsících viditelně zpomalil.
Pokles spotřebitelské poptávky začal podle MF pozvolna převažovat nad vlivy na nabídkové straně ekonomiky a současně viditelně zpomalil růst cen potravin.
V letošním roce by s výjimkou ceny ropy měly chybět podstatnější proinflační faktory a inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit na 1,9 procenta, očekává úřad.
Vývoj na trhu práce je do značné míry ovlivněn fiskálními stimulačními opatřeními, která jsou podle Schillerové zaměřena na maximálně udržení vysoké zaměstnanosti.
„Nezaměstnanost se i přes určitý nárůst pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo současnému propadu ekonomiky. Vystavěli jsme most, po kterém přejdeme krizi bez sociálních otřesů a snáze nastoupíme cestu ekonomického oživení“, doplnila Schillerová.
Podle výpočtů ministerstva dosáhla mezinárodně srovnatelná míra nezaměstnanosti v loňském roce 2,6 procenta.
Zpožděné efekty ekonomického propadu a postupné omezování opatření udržujících zaměstnanost by pak měly v roce 2021 míru nezaměstnanosti zvýšit na 3,3 procenta.
Ministerstvo dále připomnělo, že veřejné finance na sebe velkou měrou převzaly náklady spojené s epidemií.
Propad ekonomické aktivity však s sebou nenesl jen pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů, ale také výdaje vynaložené na boj proti šíření epidemie, posílení veřejného zdravotního systému a zmírnění ekonomických a sociálních dopadů.
MF odhaduje, že v roce 2020 dosáhlo saldo hospodaření sektoru vládních institucí deficitu ve výši 5,8 procenta HDP a zadlužení vzrostlo na 38,3 procenta HDP.
Očekává dále, že pokračující epidemie a masivní stimulační opatření zvýší deficit v roce 2021 na 6,6 procenta HDP, což prohloubí úroveň zadlužení 43,3 procenta HDP.
„Očekávané zadlužení bude stále nižší, než činil dluh veřejných financí v roce 2013. Jsem přesvědčena, že Česká republika zůstane i v letošním roce mezi zeměmi s vůbec nejnižším zadlužením v Evropě,“ dodala Schillerová. (pel)
