Státy Severoatlantické aliance (NATO) nasypaly v roce 2020 do zbrojení přes 1,1 bilionu dolarů (24,2 bilionu korun). A to i navzdory tomu, že se svět potýká s hospodářskou krizí způsobenou pandemií covidu-19. Většina členských zemí včetně Česka se však ani tak nepřibližuje závazku zvýšit obranné výdaje na úroveň 2 % HDP.
„Musíme především posílit jednotu Evropy a Severní Ameriky, která vyplývá z našeho společného závazku bránit jeden druhého,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Zároveň státy vyzval k dalšímu zvyšování armádních výdajů.
Spojené státy se dlouhodobě domáhají povinnosti členských zemí NATO zvýšit obranné výdaje na úroveň 2 % HDP. USA totiž do obranného rozpočtu přispívají dvě třetiny celkových vojenských výdajů aliančních zemí.
Minulý rok meziročně výdaje na obranu NATO celkově vzrostly o 3,9 procenta, což je více než rok předtím. Se započítáním USA činil tento růst 2,7 procenta.
Evropské země NATO přitom za 2procentním závazkem zaostávají. Loni se jej podle aktuálních údajů podařilo splnit Řecku, Británii, Polsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Francii, Norsku a Slovensku.
Česko loni investovalo do obrany 1,34 procenta HDP. Babišova vláda však stále počítá, že do roku 2024, kdy mají země nejpozději závazek splnit, dvouprocentní hranice dosáhne. (pel)