Energetická krize v Evropě, ale i ve světě se kvůli rostoucím cenám uhlí a plynu prohlubuje. Důvodem je jednak přísnější politika kvůli ochraně klimatu, ale také oživování ekonomik po pandemii koronaviru. Poptávka se však zvyšuje v době, kdy je slabší nabídka.

Přestože mnozí doufali, že právě pandemie urychlí proces útlumu fosilních paliv a podpoří větší využívání energie z obnovitelných zdrojů, ve skutečnosti tomu tak není.

Na trhu panuje globální nedostatek zemního plynu. Zároveň rekordně rostou ceny plynu a uhlí. Cena ropy se navíc vrátila na tříleté maximum.

Více než tři čtvrtiny globální poptávky po energiích nadále uspokojují fosilní paliva. Méně než pětina připadá na obnovitelné zdroje mimo jadernou energii, uvádí Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Šéf analytického oddělení společnosti FGE Cunet Kazokoglu upozornil, že pokles poptávky za pandemie zcela souvisel s rozhodnutím vlád omezit pohyb, ale neměl nic společného se změnou ve využívání zdrojů energie.

„Změna ve využívání zdrojů energie a dekarbonizace jsou strategie na desítky let. To se nezmění přes noc,“ dodal.

Politika přechodu k „čistějším zdrojům“ se kvůli rychlému růstu cen energií stala terčem kritiky. V některých oblastech včetně Evropy jsou dopady drtivé.

Vysoké ceny emisních povolenek navíc vedou v Evropě k tomu, že řada tepláren se obává využívat energii z uhlí ke zvýšení nabídky. Tím k růstu cen energií ještě přispívají.

Ceny emisních povolenek v EU vyskočily na konci srpna nad 60 eur (přes 1 500 korun) za 1 tunu. Jde o maximum od roku 2005, kdy Brusel systém obchodování s povolenkami zavedl. Za poslední rok se cena zhruba zdvojnásobila. (pel)

Rusko odstřihlo Kyjev: Gazprom zastavil přepravu plynu pro Maďarsko přes Ukrajinu

Brusel reaguje na růst cen energií. Babišova vláda přispěje na účty lidem s nízkým příjmem

Brusel rekordně zdražuje elektřinu: Ceny emisních povolenek v EU vyskočily nad 60 eur za tunu