Hospodaření obcí a krajů ČR skončilo na konci srpna 2021 v přebytku 39,4 miliardy korun. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

I přes krizi způsobenou pandemií koronaviru skončilo hospodaření obcí a krajů na konci srpna 2021 přebytku 39,4 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. 

„Hospodaření našich samospráv zůstává v černých číslech. Kraje za srpen dosáhly přebytku 6 miliard korun, obce dokonce 32,8 miliard korun. Meziročně se přebytek hospodaření samospráv zvýšil o 19,4 miliard korun,“ oznámila dosluhující šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO).

Doplnila, že pozitivně se letos vyvíjejí daňové příjmy samospráv.

„V srpnu vzrostly o 13,8 procenta na 216,1 miliard korun a o zhruba 4,1 miliard překonaly úroveň roku 2019. Na tomto nárůstu se podílelo navýšení podílu obcí a krajů na rozpočtovém určení daní, vyšší inkaso DPH a DPPO,“ dodala.

K 31. 8. 2021 hospodařily kraje, obce, dobrovolné svazky obcí a regionální rady s celkovými konsolidovanými příjmy ve výši 443,1 miliardy korun a s celkovými konsolidovanými výdaji ve výši 403,6 miliardy korun, takže dosáhly přebytkového hospodaření 39,4 miliardy korun.

Zatímco se příjmy územních rozpočtů navýšily oproti srpnu roku 2020 o 39,7 miliardy korun, tj. o 9,8 procenta, tak výdaje vzrostly o 20,1 miliardy korun, což představuje růst o 5,2 procenta. Přebytek hospodaření k 31. 8. 2021 byl v porovnání se srpnem minulého roku, kdy činil 19,8 miliardy korun, vyšší o 19,6 miliardy korun.

Kraje

Kraje hospodařily ke konci srpna 2021 s celkovými příjmy 195,8 miliardy korun, s celkovými výdaji 189,8 miliardy korun a dosáhly kladného salda hospodaření 6 miliard korun.

V porovnání s předešlým rokem vzrostly příjmy o 24,2 miliardy korun, tj. o 14,1 procenta, a výdaje o 15 miliardy korun, tj. o 8,6 procenta.

U daňových příjmů byl zaznamenán meziroční růst o 16,1 procenta, tj. o 7 miliardy korun.

Nejvýznamnější daňový příjem krajů v celém sledovaném období představuje příjem daně z přidané hodnoty, jejíž inkaso na úrovni krajů činilo 27,4 miliardy korun a meziročně se tak zvýšilo o 17 procent.

Daně z příjmů fyzických osob dosáhly hodnoty 9,9 miliardy korun a meziročně poklesly o 18 procenta, a to z důvodu zrušení superhrubé mzdy, které bylo kompenzováno právě růstem podílu krajů na rozpočtovém určení daní.

Běžné výdaje krajů představovaly 172,1 miliardy korun. Došlo k jejich meziročnímu růstu o 16,8 miliardy korun (tj. o 10,8 procent).

Přibližně tři čtvrtiny (74,6 procent) celkových běžných výdajů byly tvořeny transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, a které činily 128,4 miliard korun, což znamená meziroční růst o 12,8 miliard korun, tj. o 11,8 procent (kraje na zmíněné výdaje přijaly ze státního rozpočtu prostředky ve výši 107,5 miliard korun).

Obce 

Obce ke konci srpna 2021 hospodařily s celkovými příjmy 251,9 miliardy korun, s celkovými výdaji 219,2 miliardy korun a dosáhly kladného salda hospodaření 32,8 miliardy korun.

Ve srovnání s předešlým rokem vzrostly příjmy o 15,7 miliardy korun, tj. o 6,6 procenta, a výdaje se zvýšily o 5,5 miliardy korun, resp. o 2,6 procenta.

Oproti minulému roku 2020 došlo k 31. 8. 2021 k navýšení celkových daňových příjmů obcí o 13,1 procenta, tj. o 19,2 miliardy korun. Také v případě obcí objem daňových příjmů převýšil jejich výši v roce 2019, a to v důsledku růstu podílů obcí na rozpočtovém určení daní z 23,58 procenta na 25,84 procenta od roku 2021. Oproti roku 2019 daňové příjmy obcí vzrostly o 2 miliardy korun, tj. o 1,3 procenta.

Na meziročním růstu daňových příjmů se zejména podílel růst daní z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty.

U daně z příjmů fyzických osob se začalo projevovat zrušení superhrubé mzdy, které bylo kompenzováno navýšením podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní.

Běžné výdaje obcí meziročně vzrostly o 7 miliardy korun (tj. o 4,3 procenta) na 170,7 miliardy korun. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 48 miliard korun (meziročně se zvýšily o 4,7 miliardy korun, tj. o 10,9 procenta).

Kapitálové výdaje činily ke konci srpna letošního roku 48,4 miliardy korun a proti předchozímu roku klesly o 1,5 miliardy korun, tj. o 2,9 procenta. Kapitálové výdaje obcí směřovaly především do oblasti bydlení, komunálních služeb a dopravy. (pel)