Do boje o Hrad jde i betonářský král Tomáš Březina. Jako prezident ČR chce bojovat s byrokracií.
Do boje o funkci prezidenta ČR vstupuje Tomáš Březina, který je přezdíván jako „betonářský král“. Na Hradu by Březina chtěl bojovat s byrokracií. Březina je zakladatelem společnosti BEST, která patří mezi přední tuzemské výrobce betonových stavebních prvků.
Bývalý poslanec ODS Tomáš Březina oficiálně oznámil, že se chce kandidovat ve volbách prezidenta ČR.
Březina se považuje za pravicového politika. Voliče chce oslovit například potřebou druhé transformace České republiky nebo řešením „byrokratické hydry“.
Podle Březiny Česko potřebuje prezidenta, který není „součástí beztvaré hmoty“. Zdůraznil, že řada ostatních kandidátů bude voličům splývat, protože si jsou podobní.
„Já se budu snažit být kandidátem jiného typu,“ řekl.
Možnost kandidovat si chce zajistit záískáním dostatečného počtu podpisů občanů na příslušné petici. Pro získání možnosti kandidovat potřebuje minimálně 50 tisíc podpisů. Březina by jich chtěl sehnat raději 80 tisíc.
Kampaň si chce platit ze svých prostředků.
„Nejsem úplně chudý, na kampaň by mi to mělo stačit,“ vysvětlil.
Pokud by se objevil nějaký finanční sponzor, spolupráci se nebrání. Finanční sbírku ale pořádat neplánuje.
Ondráčka: Je to panoptikum
Někdejší šéf Transparency International David Ondráčka tvrdě napadl Březinovu kandidaturu.
„Panoptikum prezidentské volby, další sebestředný kandidát bez kouska soudnosti. Betonář Březina. Další týpek, co mu kámoši v apres-ski baru na lyžích řekli, ty o hodně věcích něco říkáš, nebojíš se toho a byl jsi už i v televizi, ty jsi úplně jak prezident, ty vole… Kluci, jeďte napřed, já si ještě něco vyřídím,“ uvedl Ondráčka na Facebooku.
Březina pro získání podpory nechce oslovovat politické strany.
„Nikdy bych nekandidoval jako kandidát vytažený odněkud ze sekretariátu. I proto jsem se v minulosti nechtěl stát senátorem, i když jsem měl nabídky od řady stran,“ vysvětlil Březina.
Své rozhodnutí kandidovat na prezidenta nejprve oznámil rodině.
„Manželka nebyla šťastná. Postupem času se alespoň dostala do pozice, že už není nešťastná. Ale to je maximum co z ní dostanu. Není typ, že by tu se mnou stála na pódiu,“ upřesnil Březina.
Česká republika podle Březiny potřebuje druhou transformaci země.
„Tu první, přechod z komunismu do kapitalismu, jsme zvládli. Ale pak se náš postup zastavil. Nalháváme si, že jsme dohnali Německo či Rakousko. Ale to není pravda,“ poznamenal.
Březina: „Třeba si myslíme, že máme bezvadnou českou automobilku. Ale to také není pravda. Máme auto německého výrobce, které se na našem území pouze vyrábí.“
„Naše republika už řadu let trpí tím, že si něco nalhává. Třeba si myslíme, že máme bezvadnou českou automobilku. Ale to také není pravda. Máme auto německého výrobce, které se na našem území pouze vyrábí,“ deklaroval Březina na příkladu automobilky Škoda.
Březina byl v letech 1996 až 1998 poslancem, nejprve za ODS, po skandálech s financováním strany přešel do nově vzniklé Unie svobody.
V únoru 1998 se ale mandátu vzdal z osobních důvodů. V roce 2013 se pokusil o návrat do politiky a stal se lídrem středočeské kandidátky ANO, nakonec ji ale opustil s tím, že hnutí pro něj není dostatečně pravicové.
Březina založil společnost Best, ze které vybudoval největšího českého výrobce betonových stavebních prvků pro venkovní a zahradní architekturu. Loni však firmu prodal skupině Dek, největšímu prodejci stavebnin v ČR.
Prezidentské volby se budou konat na začátku roku 2023.
Za největší favority jsou dlouhodobě považování bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) a někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel, kandidaturu ale ještě oficiálně neoznámili.
Zájem kandidovat mají více než dvě desítky kandidátů. Patří mezi ně podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, senátor Marek Hilšer, komik Miloš Knor, advokátka Klára Long Slámová, někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková nebo šéf hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES Jakub Olbert.
Mezi dalšími veřejně známými osobnostmi, které buď projevily zájem kandidovat, nebo o kterých jako možných uchazečích mluví média, jsou třeba bývalá rektorka Danuše Nerudová, senátor Pavel Fischer, odborový předák Josef Středula, předseda Senátu Miloš Vystrčil, bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová nebo exministr Michael Kocáb.(sfr)
