Menší farmáři dostanou víc peněz, velké podniky se bouří. Kabinet schválil strategický plán zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy, zůstane na úrovni 23 procent z celkové částky na přímé platby. Původně to mělo být 10 procent. Zemědělci dostanou oproti současnosti ročně až 8 miliard korun navíc.
Informovalo o tom ministerstvo zemědělství.
„Postup při schvalování a vypořádání připomínek Evropské komise ke Strategickému plánu společné zemědělské politiky řešili experti na zemědělství všech stran vládní koalice. V rámci redistributivní platby potvrdili návrh 23 procent na prvních 150 hektarů,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Již dříve prosadil ministr Nekula navýšení kofinancování Programu rozvoje venkova o 5 miliard korun ročně. Další 2 až 3 miliardy korun mají nově směřovat do živočišné výroby a citlivých sektorů.
Nekula chce více podpořit malé a střední podniky, které se věnují hlavně živočišné výrobě nebo produkci ovoce, zeleniny, chmelu či brambor.
„Plánovanou podporu budeme hledat v oblastech národních dotací, daňových úlev nebo plateb sociálního a zdravotního pojištění. Celková alokace finančních prostředků pro sektor zemědělství tak bude od roku 2023 o sedm až osm miliard korun vyšší než doposud,“ doplnil ministr.
V současnosti je na společnou zemědělskou politiku ročně určeno zhruba 35 miliard korun. Od příštího roku to bude 40 miliard korun, další až 3 miliardy získají zemědělci na dalších podporách.
Za pětileté období platnosti nové SZP by tak čeští zemědělci mohli získat navíc až 40 miliard korun. To pomůže zajistit udržitelnou produkci dostatku potravin při současně vyšší ochraně přírody.
Avizovaná změna strategické zemědělské politiky rozpoutala letos v lednu mezi zemědělci rozepře a vyvolala demonstrace především větších zemědělských podniků. Podle nového nastavení dotací totiž dostanou více peněz hlavně menší farmáři.
Agrární komora a Zemědělský svaz upozorňovaly na to, že změna nastavení dotací ohrožuje produkci masa, mléka, ovoce, zeleniny nebo například chmele.
„Vláda si místo zajištění potravinové bezpečnosti České republiky vybrala laciný politický marketing. Nastavením redistributivní platby na úrovni 23 procent, tedy na dvojnásobku hodnoty obvyklé jinde v Evropě, dojde u nás s největší pravděpodobností k dalšímu poklesu stavů hospodářských zvířat a útlumu v pěstování citlivých komodit, jako jsou brambory, ovoce, zelenina nebo chmel,“ uvedla agrární komora ve vyjádření.
Těmito náročnými činnostmi zemědělské prvovýroby se totiž podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala zabývají zejména střední a větší podniky, kterým vláda svým rozhodnutím nastavila neférové podmínky a poškodila jejich konkurenceschopnost na evropském trhu.
„Čeká nás tak menší pestrost krajiny, bez organické hmoty z živočišné výroby je ohrožena půdní úrodnost a schopnost půdy zadržovat vodu. Ještě více se prohloubí naše závislost na dovozech potravin,“ uvedl. (pel)
