Podceňování prvních příznaků, dlouhé čekací lhůty u odborníků, ale i stigmatizace duševních nemocí. Ačkoliv pro 91 % dospělých je duševní zdraví dětí přinejmenším stejně důležité jako fyzické, problémy s dětskou psychikou často v první fázi vůbec neřeší. Každý druhý rodič pak vidí jako nedostatečnou také osvětu ve společnosti.

Vyplynulo to z unikátního průzkumu neziskové organizace Nevypusť duši a společnosti T-Mobile, který se zaměřil na postoj dospělých k péči o duševní zdraví dětí.

Význam duševního zdraví dětí si uvědomuje drtivá většina dospělé populace. Do jaké míry jsou ale dospělí ochotní kontaktovat v případě problémů odborníky a kdy by začali obtíže dětí řešit?

Na tyto otázky se zaměřil průzkum, jehož cílem bylo zmapovat informovanost, postoje a ochotu dospělých vyhledat pomoc v oblasti dětského duševního zdraví. Průzkum realizovaly agentury g82 a Simply5 pro společnost T-Mobile a organizaci Nevypusť duši.

Z průzkumu vyplývá, že 9 z 10 respondentů by se v případě psychických problémů u dítěte obrátilo na odborníky.

Spolu s tím však průzkum odhalil nerealistická očekávání rodičů ohledně dostupnosti péče – zatímco podle poloviny respondentů je odborníků dostatek, reálně se čekací lhůty u dětských psychologů a psychiatrů pohybují okolo 4 až 6 měsíců, což v některých případech může představovat velké riziko.

„Ačkoliv se dotazovaní domnívali, že informací o duševním zdraví je dostatek, vnímáme, že je stále třeba šířit povědomí nejen o tom, jak mohou děti v takových chvílích podpořit sami, ale také o (ne)dostupnosti lékařské péče. Zároveň je nutné budovat důvěru a povědomí o širší záchranné síti odborníků, které mohou využít například ve škole,“ uvedla ředitelka Nevypusť duši Marie Salomonová.

Řešením by tak mohla být časnější identifikace problémů, se kterými může v rané fázi pomoci právě širší záchytná síť, do níž spadá například také škola nebo pedagogicko-psychologická poradna.

„Pokud rodiče vycítí první náznaky problémů, neměli by čekat, až přibudou další a vše bude řešit odborník. Z pozice dospělého se musíme snažit děti více vnímat a naslouchat jim, nesoustředit se jen na to, jaké mají povinnosti, ale i na jejich pocity a prožitky. V rané fázi tak můžeme zachytit mnoho budoucích potenciálních problémů,“ doplnil MUDr. Petr Pöthe, pedopsychiatr a psychoterapeut.

Pro 91 % dotazovaných je duševní zdraví dětí přinejmenším stejně důležité jako to fyzické. Zároveň ovšem až pětina z nich přiznává, že pokud by se u jejich dítěte objevily psychické obtíže, vnímali by to jako určité stigma. To pak negativně ovlivňuje přístup k řešení duševních problémů.

Řada dospělých má navíc povědomí jen o některých typech potíží, mezi něž patří například užívání návykových látek, poruchy příjmu potravy, ADHD či šikana, kterým však mnohdy ani nepřičítají psychický původ.

Míra znalosti dalších závažných duševních onemocnění jako například depresivní poruchy, schizofrenie, úzkostné poruchy, sociální fobie, OCD či bipolární poruchy je pak velmi nízká a ukazuje na potřebu lepší osvěty ve společnosti.

Podle Marie Salomonové se stigmatizace a nedostatek informací netýká pouze duševních onemocnění, ale také jejich léčby. „Z výzkumu vyplynulo, že pouze pětina české dospělé populace věří, že léky dokáží psychické potíže dětí řešit.

A v případě, že by se u nich obtíže vyskytly, řešili by je spíše než psychoterapií preventivními kroky, jako je pořízení domácího mazlíčka nebo věnování se koníčkům ve volném čase. Toto zjištění je pro nás znepokojující, protože preventivními kroky nelze řešit situace, které již vyžadují intervenci a vyhledání odborníka. Duševní onemocnění se tak naopak bude pravděpodobně rozvíjet.”

Řešením může být informovat o (ne)dostupnosti těchto služeb a budovat větší důvěru k širší záchranné síti odborníků. Proto Nevypusť duši připravuje program pro dospělé o duševním zdraví dětí a dospívajících.

Za podpory T-Mobile také šíří osvětu přímo mezi žáky středních škol.

„Duševní zdraví nás i našich dětí dostává poslední roky zabrat více než kdy předtím. Jen co jsme se začali nadechovat po pandemii, přišel válečný konflikt na Ukrajině, a to vše se na naší psychické pohodě neblaze podepisuje. T-Mobile považuje duševní zdraví za nesmírně důležité a často opomíjené téma. Dostupnost odborné péče změnit neumíme, naši roli ale vidíme právě v šíření osvěty. Proto dlouhodobě spolupracujeme s organizací Nevypusť duši a letos jsme se zaměřili na děti a dospívající. Kromě kurzů pro studenty přímo na školách přinášíme i workshopy nejen pro rodiče, ale i všechny dospělé, kterým není duševní zdraví dětí lhostejné,“ řekla Simona Dřízhalová, expertka pro udržitelnost v T-Mobile.

Téma duševního zdraví patří mezi strategické priority T-Mobile v oblasti udržitelnosti a ESG. S organizací Nevypusť duši spolupracuje již od minulého roku, kdy v prostorech Magenta Experience Center na pražské Pankráci vznikla série edukativních videí zaměřených právě na péči o duševní zdraví. (pel)