Stát si chce vzít více peněz z ČEZ. Ministerstvo financí proto navrhuje, aby polostátní energetická společnost ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. Vedení společnost chce na červnové valné hromadě navrhnout dividendu 44 korun.
Ministerstvo financí zároveň chce prodloužit termín pro výplatu dividendy o tři měsíce z 1. srpna na 1. listopadu, aby měla společnost dostatečný čas získat likviditu.
Informovalo o tom ministerstvo financí.
Stát chce vyšší příjem z dividendy do státního rozpočtu využít na kompenzaci vysokých cen energií občanům. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
Návrh vedení společnosti vyplatit dividendu 44 korun na akcii by znamenal výplatu dividendy 23,7 miliardy korun. Nově navrhovaná výše 48 Kč na akcii zůstává v mezích dlouhodobé dividendové politiky společnosti.
Skládá se z řádné složky 41 Kč na akcii vycházející ze zisku dosaženého za rok 2021 a mimořádné složky sedmi korun na akcii zohledňující prodej bulharských aktiv. Celková vyplacená dividenda v takovém případě dosáhne 25,8 miliardy korun.
„Vyšší příjem státu z dividendy ČEZ za loňský rok plně využijeme ke kompenzaci vysokých cen energií našim občanům a k dodatečnému financování sociální pomoci potřebným. Využití dividendy ČEZ právě na pomoc lidem s vysokými cenami energií považuji v tuto chvíli za jediné logické a správné,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Stát nyní připravuje na pomoc lidem s vysokými cenami energií takzvaný úsporný tarif. Domácnosti, které topí plynem nebo elektřinou, by mohly dostat maximálně 9000 Kč.
Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) řekl ČT, že u malých domácností s nízkou spotřebou to budou řádově tisíce korun, u velkých domácností s velkou spotřebou se bude částka v tisících blížit dvoucifernému číslu.
Úsporný energetický tarif pro domácnosti vláda podle Síkely projedná 22. června. Stát by měl lidem na část spotřeby zajistit slevu 15 až 20 procent.
Čistý zisk skupiny ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procenta více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. (sfr)
