Expremiér Andrej Babiš prý oznámí až v listopadu tohoto roku, zda bude kandidovat na prezidenta ČR. Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš plánuje oznámit rozhodnutí ohledně své případné prezidentské kandidatury nejspíš 4. listopadu.
Řekl to při návštěvě Karlovarského kraje.
Babiš odmítl tvrzení, že už prezidentskou kampaň vede. Aktuální cesty za voliči prý podniká jako předseda hnutí ANO v souvislosti se senátními a komunálními volbami, informoval.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil již oznámil termín konání prvního kola prezidentských voleb. Budou se konat v pátek a v sobotu 13. a 14. ledna roku 2023.
Případné druhé kolo prezidentských voleb bude v pátek a v sobotu 27. a 28. ledna.
Babiš prohlásil, že termín není překvapivý a s konáním obou kol v lednu počítal.
Doplnil, že rozhodnutí šéfa Senátu o konání voleb nijak neovlivní datum, kdy Babiš oznámí, zda se voleb zúčastní.
„Já se vyjádřím na poslední chvíli, vypadá to na 4. listopadu,“ prohlásil Babiš.
Vyhlášení voleb by podle Vystrčila mělo vyjít ve Sbírce zákonů nejpozději 1. července.
Od té chvíle bude kampaň oficiální a všechny náklady na ni se budou započítávat do zákonem stanoveného finančního limitu, tedy 40 milionů korun za první kolo či 50 milionů korun za obě kola voleb. Pozdější oznámení kandidatury v tom roli nehraje.
Člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jan Outlý řekl, že do vyjití termínu ve Sbírce zákonů kandidáti náklady do kampaně zahrnovat nemusí. Neplatí to však u dříve zakoupených věcí, jež v kampani použijí.
V případě Babiše by to mohl být například obytný vůz, který pro cesty za voliči používá.
Podle červnového průzkumu agentury STEM/MARK má Babiš pro příští prezidentské volby nejvíce voličů. Ve druhém kole by ho však porazil generál Petr Pavel.
Ze všech těch, kdo již kandidaturu oznámili, nebo ji zvažují, by Babiše volilo nejvíc lidí, a to 20 procent.
Pavlovi by dalo hlas 16 procent lidí. Kdyby se však právě Babiš a Pavel dostali do druhého kola, většina lidí by prezidentem zvolila Pavla.
V pořadí průzkumu dále následovali senátor Pavel Fischer, ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová a předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Do první desítky případných kandidátů na prezidenta s nejvyššími podíly hlasů se dostali ještě senátor Marek Hilšer, předseda SPD Tomio Okamura, bývalý ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb a odborový předák Josef Středula. (sfr)