Trh s energiemi v Evropě přestal po 30 letech fungovat a zamrzl. Oznámil to ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Situaci chce mimo jiné řešit zastropováním ceny plynu, který se používá k výrobě elektřiny. Cena elektřiny v pondělí překročila 1000 eur za MWh. Síkela informoval, že mimořádná evropská rada k cenám energií proběhne 9. září.
Poukázal na to, že ceny plynu na evropských burzách se odvíjejí od ceny nejdražšího typu výroby elektřiny, což je momentálně výroba elektřiny z plynu.
„Musíme oddělit ceny elektřiny od ceny plynu a tím zamezit, aby Putin v Evropě čachroval s cenami elektřiny,“ prohlásil Síkela.
Cena plynu k výrobě elektřiny by se následně měla zastropovat. Dalším krokem mají být intervence na trhu vedoucí k jeho odblokování.
Podle Síkely bude potřeba také vyšší likvidita energetického trhu. Nutné budou podle něj tržní intervence, se kterými mohou přijít státy společně s obchodníky s energiemi. Má to pomoci zamezit nefunkčnosti trhu.
Síkela informoval, že na nadcházející topnou sezonu má Česko relativní dostatek plynu. Připomněl ale, že tuzemsko patří k zemím, které jsou na ruském plynu extrémně závislé.
Situaci v energetice plánuje řešit i Evropská komise. Kvůli prudkému růstu cen připravuje krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu to oznámila šéfka EK Ursula von der Leyenová.
„Raketově rostoucí ceny elektřiny dnes odhalují limity současné koncepce našeho trhu s elektřinou,“ konstatovala.
„Elektřina už není schopná naplňovat svůj účel. A proto jako komise pracujeme na krizové intervenci a na strukturální reformě trhu s elektřinou,“ nadnesla von der Leyenová.
Velkoobchodní cena plynu na evropské burze v Rotterdamu v pátek dosáhla 339 eur (8330 Kč) za megawatthodinu. Přitom ještě začátkem srpna stála 200 eur. Před rokem se pohybovala pod 30 eury (740 Kč).
Cena elektřiny překročila 1000 eur za MWh. Před rokem se cena megawatthodiny elektřiny pohybovala kolem 90 eur (cca 2200 Kč).
Finální řešení by podle Síkely mělo být připraveno během září před začátkem topné sezony.
„Potřebujeme opatření, které bude fungovat nejen na papíře, ale prakticky,“ uvedl ministr.
Klíčové je podle něho zajištění energií pro občany, infrastrukturu a průmysl nezbytný pro chod státu a teprve následně se podle ministra budou řešit otázky, jako je teplota vody v bazénech a zasněžování sjezdovek.
„Od začátku jsme věděli, že jediným řešením, které nezdevastuje rozpočet ČR, je snaha o nalezení celoevropského řešení,“ odmítl Síkela některé návrhy, které by podle něj nic neřešily.
Ministr uvedl, že často skloňované stanovení cenového stropu elektřiny by znamenalo výdaj 150 miliard korun za každých 100 euro snížené ceny oproti té tržní.
Při stanovení stropu na polovině současné ceny, tedy 500 eur za MWh, by tak stát musel ročně na kompenzace vynaložit 750 miliard korun, což je více, než kolik plyne ročně v ČR na důchody a je to zhruba desetinásobek toho, kolik státní rozpočet vynakládá ročně na obranu.
„Je válka, je energetická krize. Sešla se celá řada faktorů a naším základním cílem musí být ochránit domácnosti, ochránit zranitelné, udržet ekonomiku v chodu i za cenu určitého diskomfortu pro ty, kteří si to mohou dovolit. Jinak to nepůjde,“ podotkl ministr.
„Musíme počítat i s variantou úplného zastavení dodávek plynu z Ruska,“ dodal.
Síkela také shrnul důvody současné kritické situace v energetice. Zdůraznil, že růst cen úzce souvisí s ruskou agresí na Ukrajině, na niž se Rusko dlouhodobě připravovalo.
Podle Síkely není „Putinova válka“ jedinou příčinou. Zmínil i nedostatek vody v části evropských řek a nemožnost spuštění vodních elektráren. Dalšími důvody jsou podle něj odstávky jaderných bloků ve Francii.
Síkela podle svých slov věří v dohodu na evropské úrovni, neboť „jde o nejlepší a nejlevnější řešení pro občany i firmy“.
O nutnosti zavést toto opatření se zmínil již v neděli vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pokud by se EU na regulaci cen neshodla, tak vláda podle něj ceny zastropuje na národní úrovni. (sfr)
