Premiér Petr Fiala (na fotografii druhý zprava) ve válkou poničeném ukrajinském Kyjevě. Fiala dříve označil mimořádnou daň za "válečnou".
Fialova vládní koalice v Poslanecké sněmovně prosadila schválení daně z mimořádných zisků na nejziskovější firmy. Takzvaná „windfall tax“ bude uvalena na firmy z oblasti energetiky, na banky a na rafinerie. Platit by měla od příštího roku.
Novou daň ještě posoudí Senát a pokud ji schválí, bude ji muset podepsat prezident.
Sazba mimořádné firemní daně bude činit 60 procent. Platit má pro roky 2023 až 2025. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.
Příjmy z této daně mají sloužit k financování mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií.
Shodu na výsledné podobě daně našla vládní koalice až v pátek před začátkem schůze. Například TOP 09 chtěla, aby v prvním roce (2023) platila sazba 60 procent a v následujících letech (2024 a 2025) sazba 40 procent.
Mimořádná firemní daň byla prosazena formou pozměňovacího návrhu ministra financní Zbyňka Stanjury k tzv. daňovému balíčku.Ten mj. zvyšuje limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho na dva miliony korun.
Stejně tak zvyšuje limit pro využití režimu paušální daně u podnikatelů z jednoho na dva miliony korun.
S návrhem na úpravu tzv. windfall tax přišli dříve také Piráti, kteří chtěli, aby mimořádná daň platila již od letošního roku. V koalici ale pro to nenašli podporu, a tak svůj návrh nakonec stáhli.
Nová, mimořádná firemní daň by podle vládních plánů měla v příštím roce vynést 85 miliard korun. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun.
Návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) předpokládá, že celý výnos daně bude směřovat výlučně do státního rozpočtu.
Stanjura řekl, že mimořádná daň a mimořádné příjmy mají jít pouze na mimořádné výdaje státu. (sfr)
