Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) rozdalo chudým na dávkách 9 miliard korun. Resort ale nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace v reálu pomáhají – sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
NKÚ se zaměřil na kontrolu peněz vynaložených Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) ze státního rozpočtu a z prostředků Evropské unie (EU) na podporu rodinné politiky. Kontrolováno bylo nakládání s financemi operačního programu „Zaměstnanost“ (OPZ) a národního dotačního titulu „Rodina“ v letech 2018 až 2020.
Z operačního programu „Zaměstnanost“ bylo na podporu rodin vynaloženo 8,6 miliardy korun prostřednictvím minimálně 3 593 projektů. Podpořeno bylo téměř 160 tisíc osob.
„Vzhledem k tomu, že MPSV nestanovilo příjemcům podpory povinnost sledovat a vyhodnocovat dopady projektů po jejich ukončení, není prokazatelný dlouhodobý dopad podpory. Není tedy zřejmé, zda tyto prostředky přispěly k snížení počtu osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením, jak požaduje cíl stanovený v Národním programu reforem,“ uvedli kontroloři.
Kontrola ukázala, že u 179 z 331 (tj. 54 procent) ukončených projektů na podporu rodinné politiky s celkovými výdaji ve výši 495 milionů korun nebylo dosaženo stanoveného dílčího cíle, tedy získání kvalifikace pro účastníky projektů.
U národního dotačního titulu „Rodina“, který má přispívat k předcházení nežádoucích situací jako je např. rozpad rodiny či odebírání dětí, nestanovilo MPSV konkrétní cíle.
Ani zde tedy podle zjištění NKÚ není možné sledovat a vyhodnocovat přínosy, efektivnost a účelnost vynaložených finančních prostředků ze státního rozpočtu.
NKÚ zkontroloval 10 projektů u konkrétních příjemců podpory. Tyto projekty, na které bylo vynaloženo ze státního rozpočtu a ze zdrojů EU 216,7 milionů korun, měly za cíl zlepšit situaci osob pečujících o děti do 15 let a také těch, které jsou ohroženy sociálním vyloučením.
Projektů se zúčastnilo 2 999 osob, přičemž 91 procent byly ženy.
Kontroloři zjistili, že vynaložené peníze přispěly ke zlepšení situace těchto osob v menší míře, než sami příjemci podpory předpokládali. I zde platí, že dlouhodobé dopady podpory jsou pouze dílčí, nebo nejsou prokazatelné.
Kontrola také odhalila, že MPSV při administraci projektů OPZ nepostupovalo podle zákona o finanční kontrole.
Dále bylo zjištěno, že „Koncepce rodinné politiky“ z roku 2017 neposkytuje dostatečnou oporu pro účelné vynakládání prostředků státního rozpočtu a EU na podporu rodinné politiky.
„MPSV v ní nestanovilo konkrétní, měřitelné a časově ohraničené cíle ani žádné ukazatele pro systematické sledování a vyhodnocování plnění daných cílů. V letech 2019 a 2021 MPSV sice připravilo a předložilo vládě aktualizace Koncepce, nicméně k jejich projednání a schválení nedošlo,“ uzavřel NKÚ. (pel)
