Konzervativní institut uspořádal diskusní setkání o možnostech míru na Ukrajině. (Ilustrační foto).
Konzervativní institut uspořádal klubovou diskuzi na téma „Zahraniční politika české vlády ve vztahu k současnému vojenskému konfliktu na Ukrajině.“ Hlavním hostem diskusního setkání byl Petr Vacek, advokát a bývalý diplomat, který se podílel na přípravě vstupu České republiky do NATO. Debata byla věnována zahraniční politice České republiky, účinnosti podpory Ukrajiny v jejím konfliktu s Ruskem a možným scénářům ukončení vojenského konfliktu.
Petr Vacek, který je mimo jiné i zakladatelem „Institutu občanských práv a svobod“ a politické strany „Právo, respekt, odbornost“, zahájil své vystoupení konstatováním, že členství v NATO má pro Českou republiku hluboký význam.
„NATO je garancí naší stability,“ konstatoval Vacek.
Naznačil svůj kritický pohled na Evropskou unii s tím, že přesto nepodporuje vystoupení z Unie. Spojenectví podle něho není o tom, že se jen nekriticky přijímají cizí názory.
„Evropská unie pro Česko na mezinárodním poli nemá alternativu, ale musíme umět lépe prosazovat své názory,“ zdůraznil Vacek.
„Jsem vůči EU obrovský skeptik,“ dodal.
K válce na Ukrajině uvedl, že nemá jinou alternativu, než řešení, které bude respektovat územní celistvost Ukrajiny.
Podle Vacka může probíhající konflikt vyřešit jen síla politiky a síla mezinárodního společenství, nikoliv zbraně.
„Existují i jiná řešení, než jen dodávky zbraní,“ prohlásil Vacek.
Zájmem České republiky je podle Vacka to, aby konflikt na Ukrajině neeskaloval a Česká republika se nestala jeho aktérem, tedy, aby do konfliktu nebyla vtažena.
„Našim zájmem je ukončení sporu,“ podotkl bývalý diplomat.
Vyslovil současně obavu z toho, že zmiňovaný konflikt skončí jako „zamrzlý“ a bude trvat mnoho let. Frontové linie se v mohou v určitém okamžiku zcela zastavit, zamrznout.
„A pak začnou vyjednávání.“
Poukázal v této souvislosti na situaci mezi Ruskem a Japonskem. Tyto země dodnes, tedy ani 78 let od konce druhé světové války, neuzavřely mírovou smlouvu; mezi oběma stranami dosud platí jen příměří. To by se podle Vacka mohlo stát i předobrazem vyústění konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Vacek předvídá, že výsledkem ruské invaze na Ukrajinu bude „trpké zklamání“ a to i pro Ukrajinu. V této souvislosti zdůraznil, že cílem zahraniční politiky Česka by mělo být snažit se vytvářet podmínky k dosažení dohody.
Domnívá se také, že velký vliv na průběh a výsledky války na Ukrajině budou mít prezidentské volby v USA, které proběhnou v listopadu příštího roku. Vacek poukázal na to, že americké prezidentské volby v minulosti pomáhalo prezidentům, respektive stranám vyhrávat to, když se jejich prezidentovi podařilo ukončit nějaký vojenský konflikt.
„Jakmile začne v USA kampaň před prezidentskými volbami, upadne nadšení pro válku na Ukrajině,“ vyslovil svoji tezi Vacek.
Z diskuse však vyplynul i oponentní hlas, který se zpochybňoval platnost uvedených tezí s tím, že války na Ukrajině se přímo neúčastní americká armáda.
Rozpad Ruska jako strašák
Za „největší strašák“, pokud jde o důsledky války na Ukrajině, označil Vacek rozpad Ruska, o kterém se hovoří jako o jedné z alternativ vývoje v případě neuspokojivých výsledků Kremlu při invazi na Ukrajinu.
Podle Vacka však ani v takovém případě není rozpad Ruska pravděpodobný. Zazněla také myšlenka, že současný ruský režim – navzdory všem svým zjevným negativům – má z hlediska Západu tu výhodu, že je predikovatelný.
„Rozpadem Ruska by vznikla obrovská nejistota,“ zaznělo v diskusi.
Vacek se domnívá, že západní státy mají v neoficiální podobě připraveny řadu scénářů, které počítají s rozdělením Ukrajiny, tedy s narušením její územní integrity.
Bývalý diplomat Petr Vacek nehodnotí pozitivně dosavadní politiku Česka a Evropské unie v rusko-ukrajinském konfliktu. Odkazuje se na to, že hospodářské sankce poškozují více toho, kdo sankce uvaluje, tedy západní země.
„Cílem naší politiky by mělo být to, abychom nebyli sankcemi více poškozováni my, než agresor, tedy Rusko,“ uvedl Vacek.
Ten také navrhuje, aby se Česko v zahraniční politice snažilo postupovat tak, aby si udrželo i pozici pro budoucí vztahy s Ruskem v horizontu 20 až 30 let.
„Dodávat zbraně do místa konfliktu je špatná politika,“ podotkl na adresu české vlády Vacek.
Pokud jde o budoucí vstup Ukrajiny do Evropské unie či do NATO, domnívá se Vacek, že by Ukrajina měla být přijata do NATO, což ale bude vyžadovat nějakou dohodu s Ruskem.
Pokud jde o vstup do EU, tam se Vacek domnívá, že by Ukrajina mohla být přijata poměrně rychle.
„Ale vzhledem k reálnému stavu to může trvat také dvacet až třicet let,“ nadnesl Vacek.
Situaci přirovnal k procesu přijímání Turecka do Unie. Turecko získalo status kandidátské země EU již v roce 1999. Dosud se však členem EU nestalo.
Akci moderovala Natálie Vachatová ze Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP). Tato iniciativa si klade za cíl bránit a podporovat svobodu projevu v České republice jako základní podmínku pluralitní demokracie a vystupuje proti novým formám cenzury na digitálních platformách.
Další debata Konzervativního institutu proběhne ve středu 29. března a jejím tématem bude klimatická politika Evropské unie. (sfr)
