Armádní zakázce na obrněné transportéry za 52 miliard korun hrozí v Česku krach. Zjistila to MF DNES. Armáda ČR si v roce 2019 zažádala o 210 moderních obrněnců. Ale i o čtyři roky později stále vybírá jejich dodavatele, aniž by soutěž směřovala ke splnění původního cíle. Vše se navíc odehrává v mezinárodně vyostřené době, kdy se zvyšuje reálná bojová potřeba uvedených transportérů.
Původně se jednalo o soutěž, ve které předložily nabídky na bojová vozidla pěchoty (BVP) tři firmy: švédská BAE, španělská GDELS a německý Rheinmetall. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po převzetí resortu od svého předchůdce Lubomíra Metnara (ANO) zjistila, že žádná z nabídek neplní zadávací podmínky.
Po několika měsících právních analýz poslalo ministerstvo třem zmíněným firmám dopis, kde je vyzvalo k dodržení nových podmínek. Například, aby odepsaly případné škody, které jim v souvislosti s roky protahovaným tendrem a náklady s tím spojenými vznikly.
Další podmínkou bylo, aby nákup obrněnců proběhl v takzvaném režimu vláda–vláda, kdy ministerstvo neuzavírá smlouvu s firmou, ale se státem, kde výrobce sídlí.
Na tyto podmínky přistoupila jen švédská BAE se svými vozidly CV90. Proto Černochová soutěž zrušila a začala v létě 2022 napřímo vyjednávat se švédskou firmou BAE.
Konkrétní švédská nabídka s několikaměsíčním zpožděním dorazila na ministerstvo obrany v únoru a podle zdrojů MF DNES se významně odchyluje od požadavků, které ministerstvo zadalo a na které ostatní firmy ve zrušené soutěži odmítly přistoupit.
Problémem aktuálního návrhu je údajně nedodržení ceny 51,684 miliardy korun ve vazbě na původně požadované vybavení BVP. To je však podle vojenských analytiků pochopitelné, protože cena byla stanovena před lety, dávno před válkou na Ukrajině a inflační vlnou.
„Pokud ale nejsou dodrženy podmínky, na které odmítli přistoupit další dva soutěžící, a Švédové by dosáhli zvýhodnění, neúspěšným firmám se otvírá prostor pro právní napadení celé akvizice BVP s legitimním požadavkem na náhradu značných nákladů, které investovaly do vývoje prototypů a jejich testování,“ řekl MF DNES zdroj obeznámený s podmínkami zakázky.
Švédská firma BAE ve své nové nabídce seškrtala vybavení za sedm miliard korun, které bylo v požadavcích ministerstva obrany.
„Ministerstvo tím, že se rozhodlo exkluzivně jednat se Švédy, vytvořilo monopolistu, který teď ministerstvu diktuje podmínky,“ doplnil zdroj MF DNES.
V návrhu navíc není dodržen koncept vláda–vláda. Místo toho by podle MF DNES měl vzniknout propletenec několika smluv, jejichž stranou má být vedle švédské vlády i firma BAE.
Jak se uvádí v poslední informaci o projektu bojových vozidel pěchoty (BVP) pro českou vládu z poloviny letošního ledna: „Švédské království nemůže být samostatnou smluvní stranou na straně prodávajícího.“
Se Švédským královstvím by česká vláda nově uzavřela jen politickou dohodu „o spolupráci při provozu BVP“.
Hlavní smlouva na dodávky by měla být uzavřena přímo s BAE a švédským Úřadem pro správu vojenského materiálu (FMV).
„Půjde o trojstrannou dohodu mezi Ministerstvem obrany ČR, švédskou vládní vyzbrojovací agenturou FMV a společností BAE Systems Hägglunds AB,“ uvedla mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková.
Dodala, že vzhledem k probíhajícím jednáním a komplexnosti materiálu resort nebude o nabídce v tuto chvíli poskytovat bližší informace. Ministerstvo v minulosti věc vzhledem k její citlivosti komentovalo opatrně.
Ministerstvo obrany nadále tvrdí, že podpis očekává do konce května letošního roku.
To je však podle předchozích zkušeností optimistický odhad.
Hrozí, že firmy GDELS a Rheinmetall zkusí zažádat české ministerstvo, aby je znovu pustilo do hry a umožnilo jim dát nabídku za stejných podmínek, které se pro sebe snaží získat BAE.
Není vyloučeno, že špaňalská i německá firma Němci budou po státu požadovat desítky milionů korun, které vynaložili na výběrové řízení. Celá věc navíc může skončit pokutou i pro samotné ministerstvo obrany.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže předloni uděllil ministerstvu obrany pokutu 500 milionů korun za to, že napřímo pořídilo vrtulníky od americké společnosti Bell.
Ministerstvo se dopustilo přestupku tím, že v rozporu se zákonem uzavřelo smlouvu na nákup víceúčelových armádních vrtulníků s vládou Spojených států amerických dříve, než rozhodlo o námitkách italské společnosti Leonardo S.p.A., která je výrobcem mimo jiné právě armádních vrtulníků. (sfr)
