Společnost Crestyl se kromě vyčerpání z dlouhého boje s úřady dostává pod tlak financování svého projektu. Expozice Slovanské Epopeje nemůže čekat na to, než si jeden developer vyřídí všechna razítka, řekl na počátku týdne náměstek primátora Jiří Pospíšil. Současně se objevila informace, že se ono sbírání razítek společnosti Crestyl, připravující obchodní centrum Savarin, opět zkomplikovalo.

A celému projektu přibývají problémy i kvůli financování.

Kříž dvou pasáží, propojujících Václavské náměstí, bulvár Na Příkopech a ulice Jindřiškou a Panskou. Projekt, o kterém jeho tvůrci hovoří jako o jednom ze dvou největších v pražském centru a současně jako o „unikátní architektuře světového formátu“.

Ale také projekt, u kterého je už mnoho let opakovaně slibováno, že „za tři roky bude stát“. Obchodně — administrativní centrum Savarin, na kterém pracuje developerská společnost Crestyl, je v poslední době pod čím dál větším drobnohledem.

Zejména kvůli územnímu řízení, ve kterém bojuje s kategorickým odporem památkářů. Těm vadí narušení horizontu vysokou střechou pasáže, a také zemní práce, které by v památkové zóně UNESCO měly jít až do hloubky dvaceti metrů. Podle stanoviska památkářů by zásah do památkové zóny byl srovnatelný se stavbou metra.

„Povolení bychom měli mít už půl roku, ale nemáme,“ stěžoval si nedávno v časopisu Forbes Omar Koleilat, zakladatel společnosti a jedna z dvou jejich hlavních tváří.

Jeho nervozita se zdá pochopitelná. Společnost Crestyl se kromě vyčerpání z dlouhého boje s úřady dostává pod tlak financování svého projektu.

V lednu 2021 vydala k financování projektu Savarin dluhopisy za 2,2 miliardy korun. Ty byly vydány s pětiletou splatností.

„Jmenovitá hodnota dluhopisu je 50 tisíc Kč, jejich emisní kurz je k datu emise 71,288 % jmenovité hodnoty, splatnost v lednu 2026. Roční výnos tak odpovídá 6,9 %,“ informovala tehdy společnost v tiskovém prohlášení.

Datum splatnosti dluhopisů bylo stanoveno na 12. ledna 2026. Nabízí se otázka, z čeho chce společnost investory vyplácet.

Simon Johnson, generální ředitel společnosti, v loňském roce v rozhovoru pro Forbes uvedl, že Crestyl je připraven začít stavět do roka od stavebního povolení, a stavba by následně zabrala asi tři roky.

Při emisi dluhopisů se hovořilo o dostavbě v roce 2025, což je nyní zcela určitě nereálné.

Mít při splatnosti rok do dostavby, to se ještě dá zvládnout. Ale dva nebo tři, to už je moc, říkají někteří kriticky uvažující lidé z oboru.

Udělení územního rozhodnutí se přitom Crestylu dále komplikuje negativním stanoviskem památkářů. Navíc se objevila informace, že na konci ledna sám Crestyl stáhl projekt z územního řízení. To by znamenalo další odklad o mnoho měsíců.

Povolovací řízení přitom běží již mnoho let. Crestyl projekt několikrát měnil, když původně se počítalo třeba s nájezdovými rampami do podezemních garáží ze spodní části Václavského náměstí.

Rovněž byl původní předložený projekt architekta Jakuba Cíglera vyměněn za návrh britského architekta Thomase Heatherwicka, což vneslo do povolovacího řízení další zmatky.

Kromě památkové ochrany jsou pochybnosti také o zajištění dopravní obslužnosti centra z úzké a kapacitně velmi omezené ulice Panská, na kterou dlouhodobě upozorňují účastníci řízení ze sousedství.

Společnost Crestyl bojuje i s reputačními problémy. Pro velký projekt na Hagiboru, kde buduje administrativní a bytovou čtvrť, musela nakupovat pozemky od společnosti ruského podnikatele Michaila Arustanova, bývalého viceprezidenta koncernu Transněft.

Jeho společnost sídlí na Kypru, přesto se v médiích objevily důvodné pochybnosti, že peníze Crestylu financují ruskou válku na Ukrajině.

Sám Crestyl má nejasnou majetkovou strukturu skrytou za offshorem, sídlícím na Maltě. Mezi koncovými vlastníky se webu Investigace.cz podařilo dohledat například Tahira Abdulbari Gozala, který společně se svými dvěma bratry již mnoho let zajišťuje obchody pro prezidentskou rodinu Ázerbajdžánu.

Za Crestyl v Česku vystupují dva zkušení developeři. Česko-libanonský podnikatel Omar Koleilat a Simon Johnson, který se ve střeoevropském realitním byznyse pohybuje už od devadesátých let.

Projekt Savarin na sebe upoutal pozornost i kvůli plánu developerů učinit jeho součástí expozici Slovanské Epopeje od Alfonse Muchy. Toto umístěné podporuje výtvarníkův dědic John Mucha, zatímco druhá dědička, Jarmila Mucha Plocková, to odmítá.

Kauza je o to složitější, že John Mucha udělal z umístění do Savarinu jednu z hlavních podmínek dohody s hlavním městem.

Náměstek primátora Jiří Pospíšil ale v rozhovoru pro PrahuIN.cz uvedl, že není možné, aby se s takto významným projektem čekalo, než si stavebník sežene všechna potřebná razítka. (sfr)