V Česku klesla důvěra v EU i vládu. Nadále panuje silná obava kvůli inflaci. Ukázal to nejnovější eurounijní průzkum Eurobarometr. V Česku podle něho nadále panují silné obavy z rostoucích cen i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Oproti loňsku klesla důvěra v Evropskou unii i vládu.
Vyplynulo to z výsledků celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z letošního ledna a února, který zveřejnilo Zastoupení Evropské komise v ČR.
Důvěra občanů ČR v EU klesla z loňských 51 procent na nynějších 44 procent. Důvěra v českou vládu zaznamenala propad z 45 na 30 procent.
Nejsilnější důvěře se tradičně těší armáda, i ona si ale meziročně pohoršila z 86 na 75 procent důvěřujících, ukázalo zjištění Eurobarometru.
Budoucnost Evropské unie vidí optimisticky 55 procent respondentů z Česka, což Českou republiku řadí mezi sedm nejpesimističtěji naladěných zemí sedmadvacítky. Loni vidělo budoucnost EU optimisticky o čtyři procenta více, než letos.
Nejvíce pesimistickými jsou Slovensko (51 procent), Francie (46 procent) a Řecko (44 procent).
Naopak nejoptimističtěji hledí do budoucna obyvatelé Irska (84 procent), Dánska (80 procent) a Polska (77 procent).
Češi si Evropskou unii nejvíce spojují se svobodou, cestováním a pracovními příležitostmi, konkrétně to je u 57 procent oslovených. Mír má s EU spojeno 32 procent respondentů a demokracii 27 procent účastníků průzkumu.
V negativním smyslu třicet procent Čechů spojuje EU s byrokracií, 24 procent jí vyčítá plýtvání peněz a 22 procent nedostatečnou kontrolu na hranicích.
„Vývoj v těchto dílčích aspektech ukazuje, že obraz EU v ČR od roku 2016 soustavně posiluje a negativní konotace slábnou,“ uvedla mluvčí unijního zastoupení v Praze Magdaléna Frouzová.
Obavy z inflace podle aktuálního průzkumu vnímá 62 procent obyvatel Česka, oproti loňsku o osm procentních bodů méně. Dalším nejsilnějším zdrojem obav je vývoj v energetice, a to pro 32 procent dotázaných. „Toto skóre Česka a Slovenska je nejvyšší v žebříčku obav v rámci celé EU,“ upozornila
Národní ekonomiku vnímá pozitivně jen pětina české populace, evropskou ekonomiku 31 procent.
Po mírném zlepšení vnímání národní i evropské ekonomiky po skončení pandemie covidu-19 v roce 2021 ukazují aktuální odpovědi dotazovaných snížení optimismu.
Více než polovina dotázaných vyjádřila spokojenost s tím, jaké kroky podnikla česká vláda po loňské otevřené invazi Ruska na Ukrajinu. Mnohem spokojenější se svou vládou jsou v tomto ohledu Finové (88 procent).
Naopak nejvíce kritičtí jsou Bulhaři, Slováci a Řekové, z nichž spokojenost s kroky své vlády vyjádřila jen zhruba třetina. Ve všech zemích EU se obyvatelé obávají hospodářských důsledků války. V Česku to je 86 procent dotázaných, což odpovídá průměru v EU.
Průzkum se konal od 12. ledna do 6. února v České republice na vzorku 1025 respondentů starších patnácti let. (sfr)
