S nedávno schváleným ozdravným balíčkem Fialovy vlády souhlasí zhruba třetina lidí a to alespoň částečně. Ukázal to průzkum agentury STEM/MARK. Většina respondentů v průzkumu uznala, že je v rámci veřejných financí potřeba šetřit. Více než polovina lidí myslí, že aktuálně navržený ozdravný plán je bude něco stát.

Vláda ČR představila konsolidační balíček minulý týden. Podle ministerstva financí se opatření nejvíce dotknou národních dotačních titulů, státních provozních výdajů a platů ve veřejné sféře.

Příjmy se mají zvýšit prostřednictvím růstu spotřebních daní z tabáku, lihových výrobků či hazardu, zrušením daňových výjimek, zavedením nemocenského pojištění či zvýšením daně z příjmů právnických osob na 21 procent.

Podle uvedeného průzkumu alespoň částečně souhlasí s ozdravným plánem 32 procent lidí. S balíčkem v této podobě zcela nesouhlasí asi čtvrtina oslovených. Problém s ním mají především voliči opozičního hnutí ANO, úspory naopak podporují hlavně podporovatelé vládních stran.

Respondenti relativně bez výhrad přijímají nižší zdanění potravin či zdravotnických potřeb nebo vyšší zdanění alkoholu a tabáku. Nechápou naopak avizované zvýšení daní z nemovitosti a z přidané hodnoty u léků a novin.

Graf: Hodnocení konkrétních vládních návrhů konsolidačního balíčku (hodnoty v %)

Zdroj: STEM/MARK

Více než polovina lidí se domnívá, že dopad balíčku na jejich peněženku bude negativní. Pouhá čtyři procenta lidí si myslí, že ušetří. Špatně si podle průzkumu vede vláda i při veřejné komunikaci svých kroků. Za dobrou ji považují pouhá tři procenta lidí, přičemž pocit není o moc lepší ani u voličů vládních stran.

Graf: Subjektivní hodnocení dopadu vládních návrhů úspor na respondenty (hodnoty v %)

Zdroj: STEM/MARK

Průzkum agentury STEM/MARK byl prováděn v polovině května, tedy jen pár dní po oznámení vládního ozdravného plánu.  Cílem šetření bylo zmapovat názory populace ohledně představovaných vládních návrhů k uzdravení veřejných financí.

Vyplynulo z něj také, že detailnější seznámení s vládními návrhy úspor (buď viděli přímo čtvrteční konferenci nebo se podrobněji informovali později) již učinilo 30 % dospělých obyvatel.

Dalších 56 % to zaznamenalo jen zběžně a 14 % o tom neví. Častěji tato problematika zajímala muže, starší ročníky, lidi s vyšším vzděláním či příjmem, podnikatele a voliče hnutí ANO či ČSSD.

S celým zněním ozdravného plánu souhlasí jen 8 % lidí, 25 % je pro částečně – tedy s něčím souhlasí, ale někde mají pochybnosti.

Nesouhlas s touto podobou vládního balíčku projevilo 66 % lidí; zbytek neví nebo se nevyjádřil.

„Většina populace se shodla v tom ohledu, že je potřeba s veřejnými finančními prostředky šetřit, to se domnívají celé tři čtvrtiny obyvatelstva. Vývoj naléhavosti problému zadlužení ČR sledujeme již delší dobu a po vyčerpání z epidemické, ukrajinské a energetické krizi se problém posunul až do horního patra naléhavosti v očích občanů.“

„V tomto pohledu lze tedy říci, že lidé jsou se stavem veřejných financí solidární. Více pak muži, lidé s vyšším vzděláním a příjmy a také voliči vládních stran,“ uvedl k výsledkům autor průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

Nejvíce pochybností budí zvýšení DPH na léky a vyšší daň z nemovitosti

Z pohledu, které konkrétní návrhy jsou v očích lidí nejvíce a nejméně rozumné, můžeme rozlišit tři skupiny návrhů: přijatelné, kontroverzní (přibližně polovina je považuje za rozumné, polovina nikoliv) a nepřijatelné. Opět platí, že více nakloněni byli jednotlivým návrhům více lidé s vyšším vzděláním a voliči vládních stran, ale daleko větším měřítkem zde bylo i sociálně-ekonomické postavení, protože jednotlivé návrhy dopadají na lidi z různých skupin odlišně podle toho jak tyto úspory či zvyšování příjmů státu dopadají na jejich peněženky. Hodnocení jednotlivých návrhů zobrazuje graf níže.

„Jako nerozumné hodnotí respondenti primárně oblasti, které jsou nelogické: proč je jiná DPH u novin a jiná u časopisů, proč ještě jiná (nulová) u knih? Již se objevily věty typu: „Copak knihy mají nulovou přidanou hodnotu?“ Stejné je to u absence spotřební daně na jen jeden typ alkoholu,“ uvedl ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Lidé se shodují, že na jejich peněženky to zasáhne spíše negativně

Při hodnocení subjektivních dopadů vládních návrhů úspor se nadpoloviční většina domnívá, že je to bude v jejich rozpočtu stát něco na víc. Častěji si to myslí Pražané, ženy na mateřské dovolené a podnikatelé či OSVČ.

V otázce odhadovaných ročních nákladů navíc vychází průměrná částka na 11. 200,- Kč. Sumu je ovšem nutné brát s rezervou, protože řada lidí si to ještě nedokázala přesně propočítat.

Až třetina pivařů může po zdražení piva skrze vyšší sazbu DPH omezit svou konzumaci

Respondenti se vyjádřili i ke zvýšení DPH na pivo, respektive k zachování nulové spotřební daně na víno (víno, jako jediný alkoholický nápoj není v tuzemsku zatížené spotřební daní). Z těch, kteří pivo pijí, vadí tento návrh valné většině. Někteří se dokonce vyjádřili tak, že konzumaci čepovaného piva budou muset omezit, pokud tento návrh vejde v platnost a dojde k zdražení.

Pivo má ale své podporovatele i mezi nepijáky tohoto nápoje, se zvýšením DPH sazby na pivo nesouhlasí přibližně pětina z nich. To, že má být víno i nadále bez spotřební daně podporuje více než čtvrtina populace – nepřekvapivě hlavně z Moravy. Polovina s tím nesouhlasí a myslí si, že vůči ostatním alkoholickým nápojům to není fér.

Vládní komunikace by se měla dle mínění lidí zlepšit

To, že vláda komunikuje své kroky a rozhodnutí dobře si myslí jen 3 % lidí a číslo se příliš nezvedá ani u voličů jednotlivých vládních stran (ODS – 12 %, TOP 09 – 7 %, KDU-ČSL – 6 %, STAN – 2 %, Piráti – 8 %). Třetina lidí ale uznává, že vláda se komunikovat snaží, ale je zde prostor pro zlepšení – častěji vlažnější voliči vládních stran.

Zbývající téměř dvě třetiny se následně domnívají, že vládě se nedaří komunikovat vůbec. Tento názor zastávají logicky především voliči opozičních a neparlamentních stran.

„Mnoho lidí dokáže uznat, že vláda nemá lehkou situaci a musí se vyrovnávat s řadou problémů ať už současnosti či minulosti. Zároveň ale často požadují, že některé kroky by byly snesitelnější, kdyby komunikace byla zřetelná a v pravidelných intervalech,“ uzavřel Burianec.

Průzkumu agentury STEM/MARK uskutečněné prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 805 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru dle struktury obyvatel ČR. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Dotazování probíhalo od 15. do 17. května 2023. (sfr)