Česko musí ze zákona každoročně vynakládat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Příslušnou vládní předlohu, kterou už schválil Parlament, podepsal prezident ČR Petr Pavel. Zákon tak definitivně vstoupí v platnost.
Zákon má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády.
Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko zavázalo v rámci Severoatlantické aliance.
Zákon nabude účinnosti již od července letošního roku a bude se proto vztahovat už na návrh státního rozpočtu na rok 2024.
Tato právní norma zavazuje vládu k tomu, aby v navrhovaném rozpočtu navrhla obranné výdaje ve výši nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu.
Ve státním rozpočtu na letošní rok (2023) jsou pro ministerstvo obrany ČR schváleny výdaje ve výši 111,8 mld. Kč.
V roce 2024 by měly ministerstvu obranu vzrůst příjmy v porovnání se střednědobým rozpočtovým výhledem asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent HDP pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet.
Do celkových obranných výdajů se budou moci podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje ale budou muset splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO.
Zákonem se také mění pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat kabinet. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem. (sfr)
