Deň daňové svobody nastane 17. června. Do té doby poplatníky vydělávají jen pro stát. (Ilustrační foto - redakční koláž).
Deň daňové svobody v ČR letos nastane 17. června. Do té doby poplatníci vydělávají jen pro stát. Den daňové svobody tak letos nastane o 2 dny dříve než loni. Vyplynulo to z analýzy poradenské společnosti Deloitte. Podle výpočtu Liberálního institutu nastává v Česku den daňové svobody „už“ 13. června.
Podle Deloitte se v evropském srovnání Česko řadí zhruba uprostřed, na úroveň Španělska.
Češi tak podle analýzy této společnosti budou letos pracovat na odvody daní pro stát plných 168 dní. Den daňové svobody tak připadne na 17. června. Bude o dva dny dřív než v loňském roce.
Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého míří veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.
Daňový systém v Česku se letos podstatně neměnil. Zdvojnásobil se limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty, zavedla se tři pásma paušální daně pro živnostníky a zvýšily se sazby spotřebních daní na tabákové výrobky.
„Relativní daňová zátěž by letos měla klesnout díky zlepšení platební bilance, a tedy i čistého národního důchodu, vůči němuž se celkový výběr daní porovnává. Den daňové svobody se díky tomu posune o dva dny dříve,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
V příštím roce se podle Deloitte dá očekávat posun dne daňové svobody na pozdější termín.
„Konsolidační balíček představený vládou počítá v příštím roce se zvyšováním daní a den daňové svobody se tedy patrně opět posune na později,“ uvedl Marek.
Vláda chce konsolidačním balíčkem snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, zhruba třetinu této částky by mělo zajistit zvýšení rozpočtových příjmů, tedy růst daní.
V evropském srovnání má podle Deloitte nejnižší daňovou zátěž Rumunsko, kde den daňové svobody letos připadl na 25. dubna. Nejvyšší daňové zatížení je v Dánsku, kde den daňové svobody bude 25. července.
Česko je v žebříčku uprostřed na úrovni Španělska. Ze sousedních zemí oslaví den daňové svobody nejdřív Slovensko, kde připadá na sobotu, o den později bude v Polsku. V Německu připadá na 2. července, v Rakousku na 16. července.
Liberální institut: 13. června
Den daňové svobody v Česku propočítává také Liberální institut. Podle něj den daňové svobody letos připadá na 13. června. Proti loňsku se dle metodiky institutu posunul o čtyři dny dříve.
„Do té doby, celých 163 dní, pracujeme pouze pro stát. Letošní Den daňové svobody nastává podle studie Liberálního institutu o čtyři dny dříve než loni,“ uvedl institut.
„Dnem daňové svobody, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení. Za každých 20 tisíc Kč, které si necháme na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dodatečných 16 153 Kč,“ zdůraznil institut.
„Ve dvou letech koronavirové pandemie zažila Česká republika dva daňově nejméně svobodné roky a bohužel jsme se posunuli do „nového normálu“ velkých vládních výdajů a velkých schodků veřejných rozpočtů.“
Vláda fiskální situaci zdědila a vina tedy neleží zcela na ní. Lze ji částečně pochválit, že Den daňové svobody se posouvá zpět k začátku roku, což by se mělo potvrdit v dalších letech, pokud Parlament přijme aspoň část úsporného balíčku,“ komentoval letošní termín ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.
Podle metodiky Liberálního institutu letos daňovou svobodu nejdříve přivítali již tradičně v Irsku (19. 3.) a poté ve Švýcarsku (9. 5.). V Izraeli ji oslavili 17. 5. a ve Spojených státech 18. 5..
Naopak nejdéle si na ni počkají také již tradičně ve Francii (30. 7.), v Belgii (23. 7.) a ve Finsku (21. 7.).
Průměr OECD oproti pandemickým letům klesl o dva týdny a je o týden dříve než v ČR (6. 6.).
„V předchozích ročnících Dne daňové svobody, dávno před pandemií a válkou, jsme varovali, že české veřejné finance potřebují reformu a že trvalé schodky způsobí to, že v krizi nebude kde brát.“
„Také jsme upozorňovali, že v situaci nízkých úrokových měr se na dluh žije snadno, ale že tato situace nebude trvat věčně. Poslední roky nám daly zapravdu a je pozitivní, že si toho všímá i vláda, ale je třeba učinit ještě razantnější kroky,“ uzavřel Pánek. (sfr)
