Poslanci v pátek v tzv.prvním čtení dokončili po třech dnech jednání debatu o konsolidačním balíčku. Opozice předlohu vytrvale kritizovala, návrhy na zamítnutí novely zákona už v prvním čtení i její vrácení kabinetu k dopracování ale neprosadila. Plénum Sněmovny balíček v prvním čtení schválilo a pustilo jej dále k projednání do výborů.
Druhé čtení by mohlo začít ve Sněmovně po prázdninách.
Předkladatelem materiálu je Ministerstvo financí. Soubor opatření navrhovaných vládou má zlepšit stav státního rozpočtu v příštím roce celkem o 97,7 miliardy korun a v příštích dvou letech dohromady o 150,7 miliardy korun.
Součástí balíčku je škrtání dotací, snížení výdajů na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, daň z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem, ale také spotřební daň u tabáku a alkoholu.
Zamítnutí „balíčku“ ve Sněmovně navrhl předseda opoziční SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. To však nestačilo,neboť 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí.
Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.
Debata o návrhu zákona o konsolidaci veřejných financí, jak se materiál oficiálně jmenuje, začala ve středu ve 14 hodin. Poslanci nad ní strávili víc než 27 hodin čistého času.
Andrej Babiš v rámci projednávání označil premiéra Petra Fialu (ODS) za lháře.
„Obdivuji pana premiéra, že takhle dokáže přesvědčivě a suverénně lhát. Ve lhaní je možná mistr světa. Klobouk dolů,“ uvedl expremiér Babiš.
Reagoval tím na čtvrteční premiérův výrok, že ke snížení inflace pod 10 procent přispěly i kroky vlády.
O balíčku jednalo sněmovna celkem 3 dny.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek na plénu uvedl, že ozdravení veřejných financí je nutnou podmínkou pro cestu k prosperitě, jinak by byla ohrožena.
Předloha podle něho obsahuje vyvážená opatření, která sice logicky nejsou populární, ale nikoho existenčně neohrozí. Zástupci opozičních ANO a SPD naopak tvrdí, že vláda pouze zvyšuje daně a odvody obyvatelům, firmám a podnikatelům.
Konsolidační balíček
Balíček na konsolidaci rozpočtu obsahuje 58 opatření, která mají mít souhrnný pozitivní dopad na saldo státního rozpočtu v letech 2024-2025 ve výši 150,7 miliard korun, vysvětlilo ministerstvo financí (MF).
Opatření snižující deficit o 97,7 mld. Kč mají platit již od 1. ledna 2024.
Nevětší šetření v rámci výdajů státu plánuje vláda na dotacích. Ty mají zahrnout 69,3 % veškerých úspor – to znamená 54,4 miliardy.
„Postupně se z národních dotačních titulů stal byznys, který pokřivuje tržní prostředí zejména ve prospěch velkých firem. Počet národních dotačních titulů navíc neúměrně roste a s tím narůstá i nákladná administrativa na jejich poskytování, což dlouhodobě potvrzují výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu,“ uvedlo MF.
Vláda chce rovněž snížit výdaje na provoz jednotlivých ministerstev a centrálních vládních institucí, „čímž demonstruje závazek začínat ‚sami u sebe‘“.
Snížení výdajů v této oblasti má dosáhnout 5 %.
Sníží také objemy finančních prostředků na platy ve státní správě o 2 %, a to v „návaznosti na snižování agend státu, včetně organizačních složek státu a příspěvkových organizací“. Zpomalí se i tempo růstu platů ústavních činitelů.
Celkově mají úspory činit více než nové příjmy. Úspory pro rok 2024 tvoří 64 % ozdravného balíčku, zatímco příjmy 36 %. Během let 2024-2025 se má hodnota příjmů zvýšit na 48 %.
Vláda plánuje zvýšit daň z příjmů právnických osob z 19 na 21 %. Podle slov resortu financí se tak chce dostat na průměr Evropské unie s tím, že současná daň 19 % patří ve srovnání s EU mezi nižší sazby.
Rovněž dojde k znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %.
„Snížení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance v roce 2009 bylo nesystémovým krokem, který tehdy kritizovali i sociální partneři a vedlo k nerovnováze systému nemocenského pojištění,“ informovalo MF.
Dalším plánem je zvýšení daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek „plně ve prospěch státního rozpočtu“.
„Vláda navrhuje zavést v sazbě daně takzvaný státní koeficient ve výši 1, jehož inkaso bude 100% příjmem státu. Do současnosti přitom bylo nastavení daně pro státní rozpočet ztrátové, neboť její správa, kterou vykonávají finanční úřady, stojí 1,2 miliardy Kč ročně, zatímco inkaso bylo 100% příjmem obcí. Obecní rozpočty zavedení státního koeficientu rozpočtově nijak nepoškodí a bude jim nadále náležet dosavadní inkaso daně.“
Zvýší se i odvodová zátěž OSVČ.
„Konkrétně se navrhuje zvýšit v letech 2024-2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % na 40 % průměrné mzdy, to jest o pět procentních bodů ročně, a tím přiblížit minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy,“ napsalo ministerstvo.
Zároveň existuje návrh, aby OSVČ platily pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně.
Daň z příjmu fyzických osob také dozná úprav.
„Pásmo příjmů, v rámci kterého se platí 23 % sazba daně, bude namísto čtyřnásobku průměrné mzdy začínat na trojnásobku průměrné mzdy. Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových, kteří platí 23 % sazbu daně z příjmů. Jde o solidární krok, aby se i vysokopříjmoví zaměstnanci více podíleli na konsolidaci veřejných financí.“
Vláda chce rovněž zamezit využívání dohod o provedení práce namísto příležitostného přivýdělku coby jediného a častého zdroje příjmů. „Dané osoby nejsou díky tomu důchodově pojištěné, tj. po skončení práceschopnosti nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, anebo jen velmi malý, což se odráží v čerpání dávek státní sociální podpory,“ podotýká MF.
První limit tedy vláda stanoví pro DPP u jednoho zaměstnavatele ve výši 25 % průměrné mzdy. Druhý limit bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnanců, a to ve výši 40 % průměrné mzdy, píše resort.
„Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod,“ vysvětlilo ministerstvo. (sfr)
