Pardubický kraj zpřísnil emisní limity Tykačově Elektrárně Chvaletice na oxidy dusíku a rtuť.
Krajský úřad v Pardubicích zpřísnil emisní limity elektrárny Chvaletice na oxidy dusíku a rtuť. Výjimku z emisních limitů se elektrárně stále nepodařilo získat, úřad proto v rozhodnutí o změně integrovaného povolení použil limity podle takzvaných závěrů o BAT, které platí od srpna roku 2021. Rozhodnutí je pravomocné.
V minulosti elektrárna uvedla, že pokud emisní výjimku nezíská, hrozilo by i zastavení výroby.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi. Do provozu byla uvedena v roce 1979. Společnost Severní energetická (Sev.en) miliardáře Pavla Tykače elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun. Vloni vyrobila rekordních 4,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny.
Nově stanovené limity pro Elektrárnu Chvaletice jsou nižší, než elektrárna žádala,ale jsou mírnější za mimořádných stavů.
Ekologické organizace uvedly, že nové rozhodnutí s možností mírnějších emisních limitů za mimořádných stavů fakticky znamená emisní výjimku a je nezákonné.
Doposud měla elektrárna v integrovaném povolení emisní limit pro oxidy dusíku 200 miligramů na metr krychlový, nově platí roční průměrná koncentrace 175 miligramů na metr krychlový.
U rtuti v minulosti žádný emisní limit neplatil, nyní je stanovena roční průměrná koncentrace na sedm mikrogramů na metr krychlový.
Mimořádný stav
Elektrárna v řízení požádala o zařazení zdroje do režimu provozu v době mimořádných stavů a stanovení specifických emisních limitů pro oxidy dusíku a rtuti po dobu mimořádného stavu. Ten by mohl nastat za krizové situace při problémech se zajištěním dodávek energií.
Po dobu trvání mimořádného stavu jsou stanoveny mírnější limity, což doporučilo i ministerstvo životního prostředí. Při mimořádném stavu může elektrárna vypouštět roční průměrnou koncentraci oxidů dusíku 185 miligramů na metr krychlový, u rtuti platí limit 21 mikrogramů na metr krychlový.
Ministerstvo průmyslu a obchodu 28. června prodloužilo trvání možného mimořádného stavu do konce příští topné sezony, tedy do 31. května 2024.
Elektrárna Chvaletice od roku 2018 usiluje o výjimku z emisí rtuti a oxidů dusíku, ale stále ji i kvůli odporu ekologických organizací nezískala.
V minulosti výjimku na šest let vydal krajský úřad v Olomouci a potvrdilo ministerstvo životního prostředí, pobočka Krajského soudu v Olomouci ji následně zrušila.
Provozovatel elektrárny proti rozhodnutí podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta však nemá odkladný účinek.
Protiprávní rozhodnutí
Podle ekologických organizací, které fungování elektrárny bez získání výjimky z emisních limitů kritizovaly, je rozhodnutí krajského úřadu protiprávní. Možnost využít mírnějších limitů za mimořádných stavů považují za faktické prodloužení výjimky, které musí podle evropské legislativy projít plnohodnotným procesem, v němž se k záměru může vyjadřovat veřejnost.
Proti rozhodnutí krajského úřadu se odvolají. Podle nich krajský úřad využil k rozhodnutí stav předcházení nouze v teplárenství, který se však vztahuje pouze na vybrané teplárenské zdroje a zdroje sloužící ke krátkodobé dodávce energií, mezi něž elektrárna Chvaletice nepatří.
Chvaletická elektrárna dříve podstoupila nákladnou rekonstrukci. Aby však dosáhla požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musela by investovat další vysoké částky, což je podle ní neúměrné poměrně malému snížení emisí.
Plánovala proto na osm let zachovat dosavadní limity.
Původní výjimka umožňovala vypouštět do ovzduší více rtuti a oxidů dusíku po dobu o dva roky kratší. Elektrárna tvrdila, že pokud výjimku nezíská, bude muset výrobu ukončit, což by ohrozilo stabilitu energetické sítě.
Za loňský rok elektrárna vykázala čistý zisk přes miliardu korun.
Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun. Vloni vyrobila rekordních 4,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny. (sfr)
