Hladík (uprostřed) na vrcholu gondoly větrné turbíny společně s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou a Janem Řežábem z JRD Group.

V posledních třech letech nepřibyla v České republice žádná nová větrná elektrárna. Česko má dnes větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 340 megawattů. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) oznámil záměr odblokovat rozvoj větrných elektráren a připravit podmínky pro „rozumný rozvoj“ větrné energetiky v ČR.

Česká republika podporuje výstavbu obnovitelných zdrojů, jako klíčového pilíře v rámci rozvoje moderní energetiky. V prvních letech vlády Petra Fialy se podařilo zajistit renesanci solární energetiky, když nyní Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje kroky, kterými odblokuje rozvoj větrných elektráren.

Prohlásil to u větrné elektrárny ve Václavicích (Hrádek nad Nisou) v Libereckém kraji ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Hladík při návštěvě druhého největšího větrného parku v ČR vystoupal i na vrchol gondoly větrné turbíny, a to společně s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK) a Janem Řežábem z JRD Group, která provozuje větrný park prostřednictvím své divize JRD Energo, aby tak symbolicky vyjádřili společnou podporu větrné energetice pro postupnou náhradu spalování uhlí.

Česko má dnes větrné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 340 megawattů. Rozvoj tohoto zdroje energie je však pomalý a v posledních třech letech dokonce nepřibyla žádná nová větrná elektrárna.

Možnosti výroby energie z větru jsou přitom v ČR podstatně větší. Podle studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky mohou v Česku do roku 2030 vyrůst nové větrné elektrárny o výkonu 2 tisíc megawattů a celková výroba větrné elektřiny se tak může zvýšit na sedminásobek.

Celkem by tak na konci desetiletí mohlo mít Česko okolo 2,4 gigawattů instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách, které by svou bezemisní výrobou elektřiny každoročně nahradily spálení zhruba 4 milionů tun hnědého uhlí.

Jednou z největších bariér pro rozvoj větrné energie v Česku jsou složité a zdlouhavé povolovací procesy, které se dnes mohou protáhnout i na více než 10 let, uvedlo MŽP.

„Rozvoj větrné energetiky v Česku dosud stagnoval, mým cílem je najít takovou cestu, která umožní rozumnou výstavbu nových větrných elektráren respektující energetické potřeby státu i zájmy místních obyvatel. Zásadní je pro mě shoda na tom, že výstavba a rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebude ve střetu s ochranou přírody,” prohlásil ministr Hladík.

„Ministerstvo životního prostředí chce být lídrem rozvoje bezemisní energetiky v Česku. Zásadním nástrojem pro plynulý rozvoj větrné energie pro nás budou tzv. akcelerační zóny. V nich půjde získat potřebná razítka pro povolení výstavby větrné turbíny rychleji,“ vysvětlil dále.

„Naším cílem je nabídnout českým spotřebitelům cenově dostupnou a bezpečnou energii bez stopy kouře. Postupně tak povedu s kraji debatu o možnostech vzniku akceleračních zón,” dodal Hladík s tím, že jedna větrná elektrárna se dnes staví běžně o výkonu 4 až 5 megawattů a ročně vyrobí tolik čisté elektřiny, což odpovídá průměrné spotřebě 4-5 tisícům domácností.

Větrný park Václavice.

Na rozvoj obnovitelných zdrojů je kladen důraz také při přípravě Národního energeticko-klimatického plánu (NEKP), který bude vláda ČR schvalovat na podzim tohoto roku.

Liberecký kraj má již 20letou zkušenost s využitím větrné energetiky. Nejstarším projektem jsou dvě obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem připojené do sítě v roce 2003. Celkem kraji patří třetí místo v počtu větrných elektráren v Česku: nyní jde o 31 výroben s celkovým výkonem 50 megawattů.

„Tradiční zdroje energie, jako je uhlí, musíme postupně nahrazovat jinými, čistšími zdroji. Než se ale od uhlí definitivně odpojíme, musíme mít ty alternativní, které budou stát na našem území a nebudou poškozovat přírodu,“ dodal hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).

Větrné elektrárny podle něho nabízejí mnoho výhod, které by neměly být podceňovány.

„Patří k nim nulové emise skleníkových plynů při provozu, což významně přispívá k omezení globálního oteplování a klimatických změn a snižují také závislost na fosilních palivech, což má pozitivní dopad na energetickou bezpečnost a stabilitu,“ upřesnil.

Od větrných elektráren ve Václavicích to je jen několik kilometrů vzdušnou čarou k hnědouhelnému dolu Turów.

„Můžeme to vnímat jako symbolický přechod od starých zdrojů energie k moderním a udržitelným. Z provozu větrných elektráren by vždy měli profitovat také obce a jejich obyvatelé,“ konstatoval hejtman.

Projekt větrné farmy ve Václavicích u Hrádku nad Nisou od roku 2017 zahrnuje 13 větrných věží s celkovým výkonem 26 MW. Jde o druhý největší větrný park v Česku. Každý rok vyrobí tyto větrné elektrárny okolo 60 gigawatthodin energie, která postačuje k uspokojení poptávky zhruba 24 tisíc domácností s průměrnou spotřebou a ušetří ročně až 52 tisíc tun CO2.

„Faktem je, že česká energetika potřebuje výrazně zrychlit výstavbu a integraci obnovitelných zdrojů energie, abychom byli schopni zajistit naši energetickou bezpečnost a mohli také postupně nahrazovat fosilní zdroje energie,“ připojil Jan Řežáb, zakladatel a majitel JRD Group, která prostřednictvím své divize JRD Energo provozuje druhý největší český větrný park ve Václavicích u Hrádku nad Nisou.

„Větrné elektrárny jsou oblastí s velkým potenciálem a dle mého názoru se jedná o energetický zdroj s nejmenším dopadem na životní prostředí. Velmi tak vítám zájem ministerstva životního prostředí na akceleraci jejich rozvoje. Jedině cíleným postupem můžeme docílit výraznějšího posunu v dekarbonizaci celé české energetiky,“ uzavřel. (sfr)