Vládní strany se dohodly na úpravách konsolidačního rozpočtového balíčku. Ten již v prvním čtení schválila Poslanecká sněmovna. Pětikoalice se mj.shodla, že ve Sněmovně bude prosazovat částečné zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů a víc peněz do rozpočtu z hazardu.
Úpravy, na kterých se nyní shodly vládní strany, mají mít neutrální dopad na rozsah konsolidace státního rozpočtu, uvedl po jednání premiér Petr Fiala (ODS).
Schválené změny zpracuje ministerstvo financí do jednoho pozměňovacího návrhu, který předloží všech pět koaličních stran společně. Návrh bude projednán na schůzi Poslanecké sněmovny, která začíná 5. září.
Hlavními úpravami balíčku je zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období či sjednocení sazby daně z přidané hodnoty pro časopisy a noviny na 12 procentech. Původně vláda pro noviny navrhovala 21procentní sazbu DPH.
U daně z příjmu právnických osob by se měly nově zdaňovat pouze realizované kurzové operace. Nyní firmy musí dodaňovat takzvané nerealizované kurzové rozdíly. Například má-li firma pohledávku v eurech, pak při posílení eura vzniká kurzový zisk, který se už nebude zdaňovat.
Zrušení osvobození zvýhodnění u manažerských bytů se nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností zákona.
Firmy budou moci od ledna 2024 vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách, pokud je tato měna jejich funkční měnou.
Co se týče spotřební daně z lihu, postup jejího navyšování se oproti původnímu návrhu zrychlí. Původně koalice navrhovala zvýšení daně pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhne v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.
Výnos z daně z nemovitostí by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze sta procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun. Stát by také měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent.
Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, stejný poměr pak připadne obcím podle počtu obyvatel.
U daně z nemovitých věcí dává podle ministerstva financí návrh pravomoc obcím, aby mohly pro zemědělské pozemky, jako jsou orná půda, vinice, chmelnice a zahrady, zavést místní koeficient 0,5, tedy eliminovat u nich zvýšení daně z nemovitých věcí.
Koalice se dohodla také na zvýšení minimální daně za jeden herní automat na 13 400 korun z 9 200 korun.
Konsolidační neboli úsporný balíček obsahuje desítky novel zákonů, které mají ozdravit veřejné finance. Na straně výdajů mají v následujících dvou letech odlehčit státnímu rozpočtu 78,4 miliardy korun a na straně příjmů ho mají posílit o 72,3 miliardy korun. Celkově tak mají vládní změny vylepšit stav státní kasy o 150,7 miliardy korun.
Návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.
Na straně příjmů mají státu pomoci například změny DPH, daní z příjmů právnických osob, zvýšené sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance či zvýšení daně z nemovitosti a zavedení automatické valorizace daňové povinnosti podle inflace a snížení či zrušení úlev na dani z příjmů fyzických osob – má jít o snížení slevy na dani na manželku, zrušení tzv. školkovného či zrušení slevy na dani na studenta.
Na straně výdajů má státní kase pomoci například snížení národních dotací, snížení provozních výdajů každého resortu (o 5 %) doprovozené o snížení výdajů na platy státních zaměstnanců (o 2 %), snížení podílu spolufinancování z fondů EU zvýšením spoluúčasti konečných příjemců dotace nebo snížení státní podpory stavebního spoření.
Materiál, na němž se koalice shodla, předloží Sněmovně, která o něm bude ve druhém čtení jednat na začátku září. (sfr)
