Úroveň zadlužení územních samosprávných celků v ČR je velmi nízká a jako celek nepředstavuje významný rizikový faktor růstu zadlužení sektoru veřejných institucí.
Úroveň zadlužení územních samosprávných celků v ČR je velmi nízká a jako celek nepředstavuje významný rizikový faktor růstu zadlužení sektoru veřejných institucí. Informovala o tom Národní rozpočtová rada (NRR) v rámci Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala společně se Zprávou o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2022.
Hospodaření územních samosprávných celků a jejich podřízených organizací nepřináší podle NRR významná rizika pro celkové výsledky hospodaření sektoru veřejných institucí. Naopak, již delší dobu přispívá k jejich stabilizaci.
Hranici 60 % výše dluhu územního samosprávného celku (§ 17 písm. a) Zákona) překračovalo celkem 585 obcí a žádný kraj.
Zákonnou povinnost snížit svůj dluh v roce 2022 o stanovenou minimální úroveň nesplnilo celkem deset obcí; u části z nich se jednalo o opomenutí, u části o důsledek vysokého zadlužení či možné nehospodárnosti realizace splátky přijatých úvěrů a zápůjček.
Navzdory výše uvedeným porušením Ministerstvo financí České republiky nepřistoupilo u žádného územního samosprávného celku k pozastavení převodu podílu na výnosu daní.
„V tomto případě Národní rozpočtová rada upozorňuje na nejasnost právní úpravy a vzájemnou kolizi některých principů obsažených v relevantních právních normách.“
„NRR se domnívá, že by bylo vhodné situaci zpřehlednit buď novelizací příslušných ustanovení, nebo alespoň zpracováním a zveřejněním jednoznačné metodiky pro posuzování výše uvedených případů ze strany Ministerstva financí ČR, která by vytvářela předvídatelné prostředí pro hospodaření územních samosprávných celků v ČR,“ uvedl člen NRR Jan Pavel.
Národní rozpočtová rada si ve své zprávě všiml trendu, kdy samosprávám výrazně narůstají úspory.
Ačkoli může být tento jev na první pohled vnímán pozitivně – obce a kraje si vytváří „hotovostní rezervy“ – ve skutečnosti jde spíše o projev jejich omezené schopnosti efektivně tyto prostředky využít, například investovat, zdůraznila NRR.
„Zatímco úspory územně samosprávných celků vzrostly za posledních 10 let o více než 250 %, investice pouze o 92,9 % a od roku 2018 povážlivě stagnují. V roce 2022 obce a kraje investovaly jen necelých 40 % výše svých úspor a tento podíl má spíše klesající tendenci,“ vysvětlil člen NRR Petr Musil.
Podle NRR potvrdil rok 2022 naléhavost dodržování principů řádného rozpočtování a nutnost obecného respektu k pravidlům fiskální odpovědnosti a k nezbytné posloupnosti legislativou vyžadovaných kroků, které vedou k sestavení věrohodného a zodpovědného rozpočtového rámce a pak i samotného rozpočtu v systému veřejných financí.
„Je třeba si uvědomit, že arbitrární změkčování pravidel, jejich opakované a rychlé úpravy a často nestandardní aplikace vedou v dlouhém období k erozi jejich srozumitelnosti, a tím i k poklesu ochoty tato pravidla dodržovat a udržet tím celé veřejné finance v mezích dlouhodobé udržitelnosti. V letech fiskální konsolidace, následujících po roce 2022, je tato obecná zákonitost platná nikoli méně, ale naopak o to více,“ uzavřel předseda NRR Mojmír Hampl. (sfr)
