Domácnosti v Česku loni v prvním pololetí platili v nejčastějším pásmu odběru za elektřinu cenu 7607 korun za megawatthodinu (MWh). V případě plynu platili cenu 2969 Kč/MWh. Vyplynulo to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s cenami nabídkovými.
Předseda ČSÚ Marek Rojíček oznámil, že podle nové metodiky byly loni ve druhém pololetí ceny elektřiny i plynu v Česku pod průměrem Evropské unie.
Podle původní metodiky ČSÚ patřilo Česko mezi země s nejdražšími energiemi.
Rojíček podotkl, že tuto novou metodiku ČSÚ schválil Evropský statistický úřad (Eurostat).
Podle Rojíčka se nabídkové a realizované ceny v minulosti příliš nelišily. Rozdíly mezi nimi se však začaly prohlubovat loni v důsledku vývoje na energetickém trhu po ruské agresi na Ukrajinu.
Nabídkové ceny obou komodit následně prudce vzrostly, průměrné ceny placené spotřebiteli ale byly nižší a to mimo jiné díky dlouhodobým kontraktům s fixovanou cenou.
ČSÚ bude nadále publikovat i průměrné nabídkové ceny energií ale s tím, že za hlavní údaje bude do budoucna označovat realizované ceny, které také bude poskytovat Eurostatu pro mezinárodní srovnání.
Evropský statistický úřad požaduje po členských zemích Evropské unie právě data, která odpovídají skutečně realizovaným platbám za energie. (sfr)
PLNÝ TEXT ZPRÁVY ČSÚ:
Český statistický úřad nově uživatelům poskytuje nejen statistiku nabídkových cen energií, ale zveřejňuje i průměrné ceny skutečně placené domácnostmi. Ty v prvním pololetí roku 2023 platily průměrně v nejběžnějších odběrových pásmech za elektřinu 7 607 Kč za MWh, v případě plynu pak 2 696 Kč za MWh.
Český statistický úřad ve spolupráci s největšími obchodníky s energiemi počínaje dnešním dnem rozšiřuje statistiku cen energií o nový ukazatel průměrných cen elektřiny a plynu hrazených domácnostmi, a to v časové řadě od roku 2021. Doposud používaná metoda výpočtu přitom vycházela z ceníkových cen obchodníků s energiemi.
„Pokud nedochází k zásadním změnám na trhu, tak nabídkové ceny přibližně kopírují i ceny reálné. V turbulentní době, kdy je situace na energetickém trhu dynamická, se však rozdíl mezi nabídkovými a skutečně hrazenými cenami prohloubil. Díky nově získaným datům mohl ČSÚ na tuto situaci adekvátně reagovat a vyjít vstříc požadavkům uživatelů,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Nová metoda je založena na jednotkových cenách vypočtených jako podíl tržeb v daném období a prodaného množství ve fyzických jednotkách.
V prvním pololetí letošního roku platily domácnosti průměrně 7 607 Kč za MWh elektrické energie v nejběžnějším odběrovém pásmu DC a 2 696 Kč za MWh plynu (odběrové pásmo D2). V mezinárodním srovnání byly ve druhém pololetí roku 2022, za které jsou srovnatelná data dostupná, ceny elektřiny v Česku 7. nejnižší v EU a ceny plynu pak 10. nejnižší. V souladu s doporučením Eurostatu je přitom v cenách elektřiny za druhé pololetí roku 2022 promítnut úsporný tarif a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie. Meziročně tak platily domácnosti za elektřinu o 20 % méně, zatímco plyn pro domácnosti byl o 74 % dražší. Bez úsporného tarifu by bývaly domácnosti platily za elektřinu o 23 % více.
Na přípravě metodiky se podílela pracovní skupina, ve které pod vedením Českého statistického úřadu zasedli zástupci Energetického regulačního úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu a nejvýznamnějších prodejců energií. Tvorba metodiky výpočtu byla přitom průběžně konzultována s Eurostatem, který ji schválil, a data podle nové metody budou zveřejněna v jeho databázi. Český statistický úřad bude nadále publikovat průměrné ceny energií zjišťované oběma metodami, neboť mají svoji vypovídající hodnotu pro určitý typ uživatelů.
