Deficit státního rozpočtu ČR v září klesl na necelých 181 miliard Kč. Pomohla windfall tax. (Ilustrační foto).

Průběžný deficit státního rozpočtu ČR klesl na konci září letošního roku o zhruba 14 miliard korun na 180,7 mld. Kč. Na konci srpna skončilo hospodaření státního rozpočtu deficitem ve výši 194,6 mld. Kč. Zářijový schodek je meziročně nižší o zhruba 90 miliard. Na konci loňského září přesáhl 270 miliard korun.

Aktuální data oznámilo Ministerstvo financí ČR.

Deficit státního rozpočtu klesá čtyři měsíce v řadě. Zářijovému poklesu pomohly příjmy z tzv. windfall tax neboli daně z mimořádných zisků firem ve vybraných odvětvích a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny.

Na první splátce daně stát vybral 25,65 miliardy korun. Rozpočtový schodek byl ke konci září i se započtením této daně o 13,9 miliardy nižší než na konci předchozího měsíce.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje výsledek státního hospodaření za příznivý. Připustil, že v dalších měsících se bude schodek dál zvyšovat, věří však, že nikoli nad hodnotu stanovenou zákonem o státním rozpočtu.

„Ukazuje se, že je možné dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard korun, i když nás čeká výdajově náročný konec roku. V posledních měsících roku vrcholí investiční výdaje a platby na financování projektů ze společných programů s EU,“ konstatoval Stanjura s tím, že vláda udělá vše pro to, aby plánovaný schodek dodržela.

„Vyžaduje si to ještě některá úsporná opatření na straně státu, my je průběžně děláme. Potřebujeme zhruba patnáct až dvacet miliard úspor, v této chvíli jsme zhruba v polovině,“ dodal.

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové je však k aktuální výši deficitu nutno přičíst čtyřiadvacet miliard vytvořeného schodku ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Skutečný deficit je podle ní 204 miliard korun.

Rostl výběr daní z příjmu

Ve srovnání s loňským zářím je deficit o třetinu nižší, tehdy činil 270,9 miliardy korun. Letos za devět měsíců vybral stát 1,437 bilionu korun, meziročně o 23 procent více. Výdaje za tři čtvrtletí byly 1,617 bilionu korun, proti loňsku vzrostly o dvanáct procent.

V příjmech kromě windfall tax pomohl růst daně z příjmu právnických osob o třetinu na 159,2 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob stát vybral o 23 procent více, tedy 106,9 miliardy korun.

Daň z přidané hodnoty do rozpočtu přinesla 260,7 miliardy korun, meziročně o 5,5 procenta víc. Na spotřebních daních vybral stát 109,5 miliardy korun, což bylo o 4,7 procenta méně než loni za tři čtvrtě roku.

Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky ve výši 650,3 miliardy korun. Většina těchto peněz šla na důchody – 512,6 miliardy korun. Jejich objem meziročně  vzrostl o 18 procent.

Více než o polovinu na 100,5 miliardy vzrostly ale oproti loňsku neinvestiční transfery. V tom se skrývají zejména příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 56,4 miliardy korun. Na obsluhu státního dluhu šlo 40,4 miliardy korun, o čtvrtinu více než loni.

Kapitálové výdaje státu meziročně narostly o 19 procent na 134,1 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury. (sfr)

CELÝ TEXT ZPRÁVY MINISTERSTVA FINANCÍ ČR, ŘÍJEN 2023

Plnění státního rozpočtu ČR za září 2023

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září deficitem ve výši 180,7 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 214,6 mld. Kč.

K meziročnímu zlepšení salda o 90,2 mld. Kč výrazně přispěly v průběhu předchozích několika měsíců příjmy z Evropské unie, především z Národního plánu obnovy, zapojení výnosů z majetkové účasti státu v akciové společnosti ČEZ a vysoké inkaso daně z příjmů právnických osob podpořené i výnosy dočasného zdanění firem především z oblasti energetiky. Růst příjmů tak o více než 10 procentních bodů převýšil tempo výdajů, které i nadále navyšují především výdaje v sociální oblasti (+81,8 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+56,4 mld. Kč), vyšší investice (+21,3 mld. Kč), podpora územních rozpočtů v oblasti školství (+19,4 mld. Kč) či obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+8,2 mld. Kč).

Vývoj příjmů a salda v posledních měsících můžeme hodnotit příznivě. Ukazuje se, že je možné dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard Kč, i když nás čeká výdajově náročný konec roku.

„Vývoj příjmů a salda v posledních měsících můžeme hodnotit příznivě. Ukazuje se, že je možné dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard Kč, i když nás čeká výdajově náročný konec roku. V posledních měsících roku vrcholí investiční výdaje a platby na financování projektů ze společných programů s EU. Stále platí, že podmínkou dodržení rozpočtového plánu jsou dodatečné úspory v objemu 15 až 20 miliard Kč, které provádíme průběžně. Ty se týkají provozních výdajů státu a národních dotací,” řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci září růstu 23,0 % (+268,8 mld. Kč), ke kterému výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+59,1 mld. Kč) navýšené o 45,2 mld. Kč z Národního plánu obnovy a srpnové zapojení výnosů z dividend akciové společnosti ČEZ ve výši 54,0 mld. Kč. Za nárůstem stál také výběr pojistného (+40,9 mld. Kč), inkaso daní z příjmů právnických (+39,1 mld. Kč) i fyzických (+20,1 mld. Kč) osob, daně z přidané hodnoty (+13,7 mld. Kč) a mimořádné příjmy v podobě daně z neočekávaných zisků (+25,6 mld. Kč) a odvodu z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+16,7 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+20,9 %, +13,8 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv minulých daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci září 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+32,5 %, +39,1 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,5 %, +0,03 mld. Kč) měla v září pozitivní vliv splatnost čtvrtletní zálohy na daň. Za meziročním růstem inkasa u daně z příjmů právnických osob stály zejména firmy podnikající v oblasti energetiky a finančního zprostředkování.

Příjmy státního rozpočtu v září pozitivně ovlivnila daň z neočekávaných zisků. Inkaso této daně doposud dosáhlo částky 25,6 mld. Kč. Na začátku července poskytly dotčené subjekty oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob. Skutečná výše zaplacených záloh je ovlivněna dosavadním vývojem ziskovosti dotčených subjektů v letošním roce a s tím související úpravou výše záloh dle rozhodnutí správce daně. Celkové inkaso této daně bude ovlivněno vývojem ziskovosti v dalších měsících se zohledněním sezónnosti dotčených odvětví, které se následně projeví ve stanovení výše zálohy splatné 15. prosince.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. Kč) a doplněny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 8,7 % (+40,9 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+5,5 %, +13,7 mld. Kč) se promítá na jedné straně růst spotřebitelských cen, na straně druhé dynamiku mírní pokles reálné spotřeby domácností. Dále negativně na inkaso působí zvýšení limitu pro registraci k dani z 1 na 2 mil. Kč zavedené od ledna 2023 a nižší počet pracovních dní ve sledovaném období.

Inkaso spotřebních daní (-4,7 %, -5,4 mld. Kč) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-8,2 %, -3,6 mld. Kč), kde se projevuje změna nákupních preferencí spotřebitelů, a inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-0,9 %, -0,5 mld. Kč), což je způsobeno prodloužením platnosti snížené sazby daně z motorové nafty. V souvislosti s novelou zákona však došlo od začátku srpna k navrácení sazby daně na původní úroveň a pokles by tím měl být do konce roku vyrovnán. V případě inkasa spotřební daně z piva a vína je důvodem snížení omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií.

Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 16,7 mld. Kč.

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 178,6 mld. Kč (+12,4 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+11,9 %, +157,3 mld. Kč) navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů, obsluhou státního dluhu a platy pedagogů základních a středních škol. Kapitálové výdaje (+18,9 %, +21,3 mld. Kč) zvýšily především strategické nákupy Ministerstva obrany, transfery Státnímu fondu životního prostředí na realizaci programu Nová zelená úsporám a podpora investičních záměrů územních rozpočtů.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+13,9 %, +79,3 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+17,6 %, +76,8 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná od června o 3,9 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+7,3 mld. Kč) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, výsluhový příspěvek (+1,2 mld. Kč) a příspěvek na mobilitu (+0,9 mld. Kč). Naopak klesly výplaty přídavku na dítě (-3,9 mld. Kč) z důvodu poskytování jednorázového příspěvku 5 000 Kč na dítě od srpna loňského roku, dávek nemocenského pojištění (-1,8 mld. Kč) a rodičovského příspěvku (-1,4 mld. Kč). O cca 1,5 mld. Kč jsou nižší i humanitární dávky legislativně upravené od 1. července 2023 na příspěvek na životní potřeby.

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+54,9 %, +35,6 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (40,2 mld. Kč), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (11,6 mld. Kč) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,6 mld. Kč). Celková pomoc s vysokými cenami energií ve výši 56,4 mld. Kč nebyla z velké části hrazena z rozpočtu letošního roku, ale z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (28,8 mld. Kč). Meziroční růst transferů naopak zmírnil příspěvek na úhradu nákladů za energie na měsíce říjen až prosinec 2022 vyplacený ze státního rozpočtu v září loňského roku v objemu 17,4 mld. Kč. Prozatím klesly také dotace na obnovitelné zdroje energie (-2,8 mld. Kč) a nižší jsou i výdaje státu směřované podnikatelům na řešení dopadů epidemie covidu-19 (-2,6 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 26,6 mld. Kč (+13,5 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+11,9 mld. Kč). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Transfery navyšovaly také realizace projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (+7,7 mld. Kč), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+4,9 mld. Kč), zálohové financování sociálních služeb (+2,7 mld. Kč) a výdaje na prezidentské volby (+0,6 mld. Kč). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený loni ve výši 1,2 mld. Kč.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 40,3 mld. Kč (+8,2 mld. Kč). Meziroční nárůst o 25,4 % souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek.

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižšího nárůstu (+2,0 %, +2,0 mld. Kč) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022, která pro státní rozpočet znamenala snížení plateb v závěru předchozího roku.

Za zvýšením běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+6,9 %, +4,7 mld. Kč) stály především výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (+2,6 mld. Kč), Ministerstva kultury (+0,9 mld. Kč) a Technologické agentury ČR (+0,6 mld. Kč).

Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-11,4 mld. Kč) meziročně snižovalo především loňské pořízení zemního plynu do státních hmotných rezerv (-5,9 mld. Kč), nákupy vakcín (-5,2 mld. Kč) a úhrada čistých nákladů představujících nespravedlivou zátěž České poště (-6,0 mld. Kč). Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat i u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-3,4 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (+18,9 %, +21,3 mld. Kč) navýšily nejvíce investiční nákupy a související výdaje (+8,1 mld. Kč). Za jejich růstem stálo hlavně Ministerstvo obrany (+6,0 mld. Kč) s nákupem pásových bojových vozidel pěchoty (4,5 mld. Kč). Výrazněji vzrostly i převody prostředků Státnímu fondu životního prostředí (+4,6 mld. Kč) z velké části směřované na realizaci programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy (+4,6 mld. Kč). Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 44,5 mld. Kč (-6,1 mld. Kč) a na podporu investic realizovaných prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu 4,7 mld. Kč (+2,0 mld. Kč). Investiční transfery rozpočtům územní úrovně (+41,2 %, +5,5 mld. Kč) v září podpořil převod 3 mld. Kč určený prostřednictvím Operačního programu Doprava 2014+ na pořízení nových železničních elektrických jednotek v Jihomoravském kraji. Vysoká míra uvolněných prostředků podnikatelům (122,7 % rozpočtu; +4,1 mld. Kč) je dána úspěšnou realizací projektů společných programů Evropské unie a České republiky, převážně v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ a Integrovaného regionálního operačního programu 2014+.