Nad půjčkou města Prahy pro Pražskou plynárenskou (PPAS) ve výši 2 miliardy Kč se nadále vznáší otazník nedovolené veřejné podpory. (Ilustrační foto: redakční koláž)

Nad půjčkou hlavního města Prahy pro Pražskou plynárenskou (PPAS) ve výši 2 miliardy Kč se nadále vznáší otazník nedovolené veřejné podpory. Půjčku Prahy pro PPAS navíc pro město poradensky zajišťovala společnost Deloitte, která současně auditovala výroční zprávu Pražské plynárenské, což je v rozporu s principem auditorské nestrannosti. Spor o půjčku a poskytnutí úplných informací o jejím charakteru se ocitl před soudem, který však ani po roce trvání nevedl k definitivnímu výsledku.

Zastupitelstvo hlavního města Prahy již loni (tj. v roce 2022) v dubnu schválilo úvěr pro Pražskou plynárenskou (PPAS). Na nákup plynu na další zimu jí město půjčilo dvě miliardy korun.

Pražská plynárenská je dodavatel plynu a elektřiny. Jejím stoprocentním, tj. jediným akcionářem je firma Pražská plynárenská Holding, kterou plně ovládá město Praha.

Pražští zastupitelé rozhodli také o tom, že se město za firmu zaručí u bank, u kterých společnost úvěruje. Deklarovaným důvodem pro takto poskytnutou finanční podporu byl vývoj cen plynu, které v loňském roce začaly prudce růst, a snaha o bezpečné zajištění zásob plynu pro další zimní období.

Argumentováno ve prospěch poskytnutí veřejné finanční podpory pro PPAS bylo i dalšími náklady, jako jsou garance u operátora trhu (OTE).

Zastupitelé schválili také tzv. patronátní prohlášení, což je forma vyjádření podpory ze strany majitele firmy ve vztahu k bankám, od kterých chtěla PPAS získat úvěry. Vztahuje se ke smlouvám, které firma již v minulosti ohledně úvěrů s bankami uzavřela.

Opoziční zastupitelé z řad ANO a ODS tehdy v souvislosti se schválením půjčky kritizovali Pražskou plynárenskou za skokové zdražování plynu odběratelům a za nedostatečné vytváření zásob plynu.

Veřejná podpora?

Půjčku ve výši až 2 miliard korun a zmiňované patronátní prohlášení před tím schválila Rada města Prahy. Jednalo se o orgán vedený pirátským primátorem Zdeňkem Hřibem, tvořený koalicí stran TOP 09, Praha sobě a Piráti.

Jak tehdy ke schválenému úvěru uvedl radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09), „je to rámcová smlouva, takže Pražská plynárenská ji nemusí vyčerpat“.

Dodal, že kontrakt bude v případě schválení zastupiteli uzavřen za standardních tržních podmínek s tím, že magistrát na přípravě smlouvy spolupracoval s firmou Deloitte.

Podle některých nezávislých ekonomů však uvedená pomoc veřejné instituce (město Praha) pro formálně soukromou akciovou společností (Pražská plynárenská) vyvolává pochybnost, zda nešlo o nepovolenou veřejnou podporu, neboť tato transakce nebyla schválena Evropskou komisí a není k dispozici veřejná informace o tom, že by Pražská plynárenská takové schválení Evropskou komisi nepotřebovala, případně zda by o ni neměla žádat.

Vzhledem k velmi omezenému rozsahu informací, jež aktéři „půjčky“ o této transakci zveřejnili, také existuje nejasnost, zda původně proklamovaná „půjčka“ nenaplňuje parametry dotace, tedy nevratné finanční podpory.

A kontroverzní je také role auditorské společnosti Deloitte, která působí jako auditor Pražské plynárenské, ale současně poskytovala poradenství městu Praha k inkriminované půjčce pro PPAS, což by auditor v zájmu zachování nestrannosti neměl konat.

Magistrát hlavního města Prahy (MHMP), jako ze zákona tzv. povinný subjekt, již v květnu 2022 obdržel žádost o poskytnutí informací týkajících se záměru Hlavního města Prahy poskytnout společnosti Pražská plynárenská úvěr ve výši 2 miliardy Kč a patronátní prohlášení za účelem získání bankovního úvěru ve výši 4 miliardy Kč.

Subjekt, který měl zájem o tuto informaci, v rámci své žádosti mimo jiné poptával poskytnutí analýzy vypracované poradenskou společností Deloitte, na jejímž základě došlo Hlavní město Praha k závěru, že miliardový úvěr nepředstavuje veřejnou podporu a nevyžaduje tak notifikaci k Evropské komisi.

MHMP celkem třikrát odmítl žadateli požadovanou analýzu jako celek poskytnout, a to vždy na základě obecného argumentu, že poskytnutí analýzy by zasáhlo do práv společnosti Pražská plynárenská.

Nezákonná odmítání

Všechna odmítavá rozhodnutí pražského magistrátu přitom byla Ministerstvem vnitra jako nadřízeným správním orgánem zrušena jako nezákonná. Ministerstvo vždy poukázalo na nedostatečné zdůvodnění odmítavého stanoviska Prahy a současně vždy zdůraznilo, že nedůvěrná verze analýzy od firmy Deloitte neobsahuje obchodní tajemství a nemůže proto společnost Pražská plynárenská poškodit.

Spor se dostal až k Městskému soudu v Praze poté, co Pražská plynárenská podala žalobu proti poslednímu rozhodnutí ministerstva vnitra. Soud však tuto žalobu zamítl jako nedůvodnou a potvrdil, že rozhodnutí MHMP byla nedostatečně odůvodněná.

MHMP následně musel o žádosti znovu rozhodovat. Opět přitom odmítl poskytnout analýzu jako celek, a to na základě prakticky identických argumentů jako v předchozích případech.

Spor se nyní po více než roce trvání opět nachází v odvolacím řízení před ministerstvem vnitra.

Samotná Pražská plynárenská k celé záležitosti jen ve své výroční zprávě uvedla, že obdržela celkem 4 žádosti o informaci a to podle zákona o přístupu k veřejným informacím. S tím, že byly vydány celkem 4 rozhodnutí o odmítnutí, respektive částečném odmítnutí žádosti. (sfr)