Karlovy Vary rok po volbách: Město trápí odchody mladých lidí a brownfieldy. (Ilustrační foto).

Karlovy Vary rok po volbách trápí stárnutí obyvatel, odchody mladých lidí z města a brownfieldy. Prioritami jsou mj. oprava infrastruktury či parkování ve městě. Vyplynulo to z odpovědí města na otázky deníku ČESKO1 v rámci seriálu článků o situaci v krajských městech po jednom roce od komunálních voleb.

Deník ČESKO1: S jakými největšími problémy se v současnosti vaše město potýká? Potažmo, jaké jsou aktuálně nejdůležitější priority vedení města?

Karlovy Vary, Jan Kopál, tiskový mluvčí: Stav městské infrastruktury, především dopravní. Demografie, především stárnutí města a odcházení mladých lidí jinam. Některé brownfieldy ve městě, kolem kterých se hromadí sociální a bezpečnostní problémy. Jako lázeňské město jsme v minulých třech letech čelili dvěma ranám osudu, covidové pandemii, která na velkou část let 2020 a 2021 doslova vypnula cestovní ruch, a následné ofenzivě na Ukrajině, která doslova vymazala poměrně významnou ruskou lázeňskou klientelu. Také přinesla mimořádnou potřebu postarat se o válečné uprchlíky, kteří do Karlových Varů dorazili – naše město patřilo vzhledem ke své velikosti k těm nejzatíženějším.

A pokud jde o priority?

Současné priority města jsou proto určitě: doprava – nejen oprava infrastruktury, ale také veřejná hromadná doprava a především parkování ve městě. Ekologie, hospodaření s vodou a energiemi. Řešení brownfieldů ve městě. Čistota a veřejný pořádek ve městě. Nové cesty a nové trhy pro lázeňství a cestovní ruch. Nová bytová výstavba.

Co pozitivního se vedení vašeho města za uplynulý rok již podařilo zrealizovat či připravit pro občany?

Současné vedení Karlových Varů má tu výhodu, že s drobnými obměnami pokračuje už z minulého volebního období. Nemusí se tak ohlížet jen za necelým rokem od minulých voleb, během kterého – buďme k sobě upřímní – se toho většinou moc nového významného udělat nestihlo, maximálně dotáhnout něco z toho, co začali předchůdci. V Karlových Varech se tak podařilo například dokončit významné nebo zajímavé projekty, jako rekonstrukci Bezručovy ulice, hlavní dopravní spojnice lázeňského a obchodně-správního centra města, náplavku Ohře, zdemolovat další část „areálu hrůzy“ – garáží v Jabloňové ulici, strhnout a vybudovat nový Festivalový most. Dokončujeme rekonstrukci důležité křižovatky páteřní Západní ulice se Šumavskou, dokončujeme rekonstrukci pitoreskní historické, a především extrémně strmé Vyšehradské ulice v lázeňském území.

Co se město naopak nepodařilo či znatelně nedaří?

S komplikacemi jsme se setkali při rekonstrukci atletického stadionu v Tuhnicích, kde jsme narazili na to, že předchozí rekonstrukce někdy před dvaceti lety nebyla vůbec provedená podle dokumentace, především v té podzemní části, která není běžně vidět. Chyběly celé kusy stavby, samozřejmě důležité pro fungování toho, co vidět je. Kvůli tomu se rekonstrukce o rok prodlouží.

Nedaří se také řešit situaci s bezdomovci a uživateli návykových látek na veřejnosti – legislativa je stavěná tak, že pro města nebo městské policie je relativně snadné postihnout „normálního“ člověka, pro kterého je například pokuta a projednávání přestupku zásah do života i do jeho pověsti. Ale máme ve městě lokality, kde se shlukují tyto nebezpečně vypadající osoby, které však nemají žádný prokazatelný majetek, takže vyměřování pokut se smějí a po vykázání jsou za půl hodiny zpět. Z hlediska práva se přitom ničeho trestného nedopouštějí. Zapáchat, být opilý nebo být pod vlivem drog, být pomočený nebo pokálený, vyřvávat na zastávkách MHD – nic z toho není trestný čin. Ano, je to přestupek proti veřejnému pořádku, ale ten, jak už bylo řečeno, lze tak akorát pokutovat, což nikam nevede.

V nejzazších případech stráví dva strážníci hodinu či dvě odvozem dotyčného na záchytnou stanici, jen proto, aby se dotyčný druhý den opět vrátil na „své“ místo. Ale to není problém jen Karlových Varů, je to problém všech českých měst a především naší současné legislativy, která to prostě neřeší.

Jak vedení města vnímá vládní konsolidační balíček na roky 2024/2025? Bude mít konsolidační balíček na občany vašeho města, potažmo na vaše město nějaké dopady? Jaké?

Určitě bude, ale jaké, to záleží na tom, jak bude nakonec schválen. Samozřejmě nám vadí jakékoliv zásahy, které by připravily obce a města o zdroje nebo naopak jim způsobily nové výdaje.

Jak se vaše město konkrétně staví ke klimatické změně, respektive, jaká konkrétní opatření vaše město dělá či připravuje pro občany na zmírnění – hypotetických – dopadů klimatické změny?

Už jsme o tom mluvili – zavádíme projekty na retenci vody v území, ať už to jsou lesní tůně, vsakovací plochy ve městě, využívání akumulované dešťové vody, například v péči o zeleň. Pak také způsob hospodaření se zelení – jak postupná změna porostů v lesích, vytvoření nové přírodní rezervace Karlův hvozd, tak ale také změna v sečení trávníků ve městě – místo holoseče „golfový green“, která se v počasí posledních let rychle mění na prašný hlinitý mlat, ponecháváme trávu a byliny vzrůst, extenzivní trávníky – například podél cyklostezek, mimo centrum – necháváme téměř bez zásahu, s jednou sečí. Po tisících měníme svítidla veřejného osvětlení za úsporná. V objektech, kde je to možné, využíváme k vytápění geotermální energii. Testujeme elektroautobusy pro nasazení v naší hromadné městské dopravě.

Jak se vaše město staví k otázce rozšiřování zelených, respektive přírodních ploch na území města? Jakou část města zaujímají parky či lesy a zalesněné plochy? Připravujete rozšíření takových ploch?

Jsme nejzelenějším městem ČR, lesy tvoří významnou část území města a parky významnou část jeho intravilánu. Rozšiřovat tyto plochy je vlastně možné jen na úkor brownfieldů. U těch bychom si ale v drtivé většině představovali městotvorné využití. To určitě také zeleň zahrnuje, ale jako součást, nikoliv jako účel.

Dá se z vašeho dnešního pohledu odhadnout, zda během volebního období na území města přibyde více betonových nebo přírodních ploch?

Dá se předpokládat, že zůstanou v rovnováze.

Jaké dopady pro vaše město má a bude mít probíhající přechod z klasických automobilů na elektromobily? Projevuje se to nějak v městských plánech? Přináší to pro vás nějaké nové problémy?

Projevuje, například elektromobily jsou zproštěny poplatku za vjezd do lázeňského území. Podporujeme budování nabíjecích stojanů ve městě, testujeme elektroautobusy pro nasazení v naší MHD, v první fázi opět určitě především pro obsluhu lázeňského území. Určitě to bude téma i do budoucna, například v tom, jak připravit přenosovou síť na budoucí zátěž, případně jak hledat lokální zdroje energie, ideálně v obnovitelných zdrojích.