Jihlava rok po volbách: Prioritou jsou opravy vodovodů. Problém je dopravní infrastruktura. (Ilustrační foto).

Jihlava se rok po komunálních volbách potýká s vodohospodářskou infrastrukturou a její prioritou jsou nyní opravy vodovodů a kanalizace. Další prioritou je také hospodaření s dešťovou vodou či nakládání s odpady. Vyplynulo to z odpovědí primátora města Jihlavy Petra Ryšky na otázky deníku ČESKO1 v rámci seriálu článků o situaci v krajských městech po uplynutí jednoho roku od komunálních voleb.

Deník ČESKO1: S jakými největšími problémy se v současnosti vaše město potýká? Potažmo, jaké jsou aktuálně nejdůležitější priority vedení města?

Petr Ryška, primátor města Jihlavy: Kvůli dlouholetému sporu o vlastnictví vodohospodářské infrastruktury jsme ji převzali ve velmi špatném stavu, proto je teď naší nejvyšší prioritou opravovat vodovody a kanalizace. Problémem je také špatný stav dopravní infrastruktury, i zde je prioritou současného vedení Jihlavy opravovat chodníky a silnice. Chtěli bychom jich opravit co nejvíc, ale to potom naráží na limity ve formě kolon a neprůjezdného města. Z pohledu životního prostředí je prioritou hospodaření s dešťovou vodou nebo nakládání s odpady.

Co pozitivního se vašemu vedení města za uplynulý rok již podařilo zrealizovat či připravit pro občany?

Pro další rozvoj Jihlavy je klíčové zajistit zdroj pitné vody. Proto jsme rádi, že se podařilo dokončit projektovou dokumentaci na vodovodní přivaděč pitné vody ze Želivky a budeme realizovat tuto stavbu včetně vodojemu v severní části města. Jihlavě to umožní výstavbu nových bytů i firem. Mezi úspěchy řadíme již zmíněnou rekonstrukci VHI a opravy silnic, ale také zahájení stavby Horácké multifunkční arény. Jsme přesvědčeni, že taková infrastruktura do krajského města patří a pomůže v jeho dalším rozvoji. V drobnějším měřítku můžeme zmínit třeba také dokončení cyklostezky u řeky Jihlavy, která je veřejností velmi hojně využívána a chválena.

Co se naopak nepodařilo či nedaří?

Bohužel se zatím moc nedaří postoupit s projektem rekonstrukce hlavního Masarykova náměstí. Stojíme na mrtvém bodě, přestože sice máme schválený projekt, ale nedokážeme se domluvit s majitelem obchodního domu Prior.

Petr Ryška, primátor města Jihlavy.

Jak vedení města vnímá vládní konsolidační balíček na roky 2024/2025? Bude mít konsolidační balíček na občany vašeho města, potažmo na vaše město nějaké dopady?

Město bude mít snížené příjmy a sáhne se i do kapes daňových poplatníků. Ale že by měl mít konsolidační balíček zásadní vliv na chod města a život jeho obyvatel, to so nemyslíme. Asi nejcitelnější dopad na obyvatele bude mít pravděpodobně zvýšení koeficientu daně z nemovitosti z koeficientu 1,0 na 1,8.

Jak se vaše město konkrétně staví ke klimatické změně, respektive, jaká konkrétní opatření vaše město dělá či připravuje pro občany na zmírnění dopadů klimatické změny?

Město má zpracovanou a schválenou Strategii adaptace na změny klimatu, která stanovila opatření, jež je nutné realizovat. Tato opatření se nyní budeme snažit promítat do všech investic města. I u menších akcí a rekonstrukcí jsou však již tyto principy uplatňovány – jde zejména o decentralizované nakládání s dešťovou vodou, kterou jako město na evropském rozvodí potřebujeme zadržet co nejdelší dobu, důraz na modrozelenou infrastrukturu jak v nových projektech, tak i u rekonstrukcí. Rovněž o oblasti energetických úspor a budování alternativních zdrojů energie se město snaží postupovat v souladu se strategií.

Jak se vaše město staví k otázce rozšiřování zelených, respektive přírodních ploch na území města? Jakou zhruba část města zaujímají parky či zalesněné plochy? Připravujete rozšíření takových ploch?

V současnosti zaujímá zeleň cca 200 ha v zastavěném území města. Zelené plochy pomalu přibývají každoročně, důraz je však spíše než na kvantitu kladen na jejich kvalitu. Ač to může být vnímáno některými občany negativně – jako nedostatečná péče – snažíme se i o zachování ploch přírodního charakteru v intravilánu města. Tyto plochy jsou většinou součástí územního systému ekologické stability a péče o ně vede k zachování co největší biodiverzity. Často jsou tyto plochy využívány i jako prostor pro retenci či zasakování dešťové vody. Za velmi důležité považujeme věnovat pozornost plochám zemědělsky využívaným na hranici intravilánu města, protože právě ony jsou důležitou „nárazníkovou zónou“ jak z pohledu biodiverzity, tak i hospodaření s vodou. Tyto plochy jsou pak rekreačně využívané.

Dá se z vašeho dnešního pohledu odhadnout, zda během volebního období na území města přibyde více betonových nebo přírodních ploch?

Skoro si troufáme říct, že je to tak půl na půl, protože i u developerských projektů na zemědělské půdě vznikají zelené plochy. Nejde ale o výměru ploch, ale o jejich kvalitu. Tu je nutno zajistit už při zakládání a myslet na ekologickou i ekonomickou udržitelnost nových zelených ploch.

Jaké dopady pro vaše město má a bude mít probíhající přechod z klasických automobilů na elektromobily? Projevuje se to nějak v městských plánech? Přináší to pro vás nějaké nové problémy?

Městské firmy a organizace s obměnou vozového parku obměňují alespoň z části za vozy elektrické nebo hybridní. Z pohledu kvality ovzduší můžeme jednoznačně říct, že dle našeho monitoringu je doprava největším zdrojem znečištění ovzduší, takže by elektromobilita mohla mít mírně pozitivní dopad. Je ale důležité říct, že vliv dopravy není jen ve zplodinách ze spalovacích motorů, ale i v resuspenzi prachových částic vzniklých jiným způsobem a v neposlední řadě vzniklých obrusem pneumatik.

Takže jako největší dopad v první řadě vidíme to, že budeme muset vytvořit, nebo umožnit vytvořit nabíjecí stanice. Shodujeme se však v tom, že nabíjecí stanice nemohou být například na náměstí nebo kdekoli ve veřejném prostoru na každém parkovacím místě, ale že budou vznikat odděleně podobně jako benzínové pumpy na pozemcích k tomu vyčleněných a vhodných. Nabíjecí stojany nesmí hyzdit veřejný prostor ani zavazet například v MPR, ale měly by vznikat v parkovacích domech, na velkých veřejných parkovištích (např. P+R) nebo u obchodních center.