Konzervativní institut v prosinci uspořádal klubovou diskuzi na téma: „Reakce evropské veřejnosti na teroristické útoky v Izraeli a vojenskou operaci v pásmu Gazy“. Hlavním hostem akce byl Roman Joch, ředitel Občanského institutu.
Debata se týkala otázky, do jaké míry jsou reakce moderní progresivistické levice na teroristické útoky Islámského hnutí odporu projevem špatně skrývaného antisemitismu, případně zda se jedná spíše o zmatené následky teorie intersekcionality.
Dalším souvisejícím tématem byly masové demonstrace na podporu Palestinců, které proběhly především ve městech s významnými imigrantskými komunitami původem z muslimských zemí.
Podle Jocha byl teroristický útok na Izrael promyšlenou a dlouho připravovanou akcí radikálního hnutí Hamás.
Hamásu, který ovládá, respektive ještě před útokem ze 7. října plně ovládal Pásmo Gazy, se v předchozím období podařilo vytvořit vůči Izraeli dojem, že klíčovým cílem tohoto hnutí je ekonomická prosperita, uvedl Joch.
S tím, že se takto Hamásu podařilo ukolébat pozornost vedení státu Izrael.
Hamás přitom dlouhodobě připravoval masivní úder, k němuž došlo 7. října letošního roku, dovodil Joch.
Šéf Občanského institut se domnívá, že dlouhodobá okupace Gazy izraelskými silami je nemožná a to zejména z politických důvodů.
Vyslovil také názor, že až válka státu Izrael s hnutím Hamásem skončí, bude to současně znamenat konec izraelského předsedy vlády Benjamina Netanjahua v premiérské funkci.
Poukázal přitom na fakt, že Netanjahu je nejdéle sloužícím izraelským premiérem. Za jeho největší přínos označil to, že Netanjahu odmítl dosavadní socialistické dogma izraelské společnosti a tím této zemi zajistil její dnešní ekonomickou prosperitu.
Současný přístup evropské levice vůči aktivitám Izraele v Pásmu Gazy, respektive vůči vedení státu Izrael jako takovému, přičítá Joch tomu, že „Izraelci odmítají ´historickou vinu bílého muže´, což dráždí evropskou levici“.
Podle Jocha současná evropská levice nedoceňuje, že i ten, kdo je slabší (což v případě Pásma Gazy, respektive ve střetu Izraele a Palestinců jsou Palestinci), „se může chovat zločinně“.
Obecně se pak Joch domnívá, že logika rostoucího islámského elektrorátu brání Evropě v tom, aby byla více proizraelská, neboť zastávání takového proizraleského postoje by vládám některých zemí hrozilo ztrátou až 10 procent elektorátu.
S tím, že podle Jocha považuje evropská levice stát Izrael za „poslední relikt kolonialismu“.