Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí roku 2023 v deficitu odpovídajícímu úrovni 2,1 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla o 0,7 p. b. na 44,5 % HDP. Informoval o tom ČSÚ.

Schodek hospodaření vládních institucí ve 3. čtvrtletí roku 2023 dosáhl 38,8 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená vylepšení o 17,3 mld. Kč. Hospodaření ústředních vládních institucí bylo i nadále v deficitu 51,9 mld. Kč, který se meziročně snížil o 16,1 mld. Kč.

Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem ve výši 11,0 mld. Kč, jejich hospodaření se meziročně zlepšilo o 3,8 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v přebytku 2,1 mld. Kč.

„Hospodaření vládních institucí ve třetím čtvrtletí roku 2023 skončilo schodkem 38,8 mld. Kč. Meziročně na straně příjmů nejvíce rostly přijaté daně z důchodů a na straně výdajů vyplacené sociální dávky. Míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla výše 44,5 % HDP a meziročně poklesla o 0,7 procentního bodu,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a  finančních účtů ČSÚ.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 9,1 % a dosáhly 41,1 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté daně z důchodů a přijaté sociální příspěvky. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 6,2 % a dosáhly 43,2 % HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky a náhrady zaměstnancům.

Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 230,8 mld. Kč na 3 214,1 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla ze 45,2 % na 44,5 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil + 3,2 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 3,9 p. b.

Mezičtvrtletně dluh stoupl o 63,4 mld. Kč, nominální změna dluhu činila 0,9 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 0,7 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke zvýšení míry zadlužení o + 0,2 p. b.

Ve třetím čtvrtletí roku 2023 byla mezičtvrtletní změna dluhu (nárůst 63,4 mld. Kč) významně odlišná od výsledku hospodaření (schodek 38,8 mld. Kč). Vládní instituce si vypůjčily o 24,6 mld. Kč více, než byl jejich výsledek hospodaření, což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+300,7 mld. Kč). (sfr)