Ekonomika ČR v roce 2024 zesílí o 1,2 procenta. Inflace letos výrazně klesne a po většinu roku se bude držet pod 3 procenty. Ukázala to nová prognóza ministerstva financí (MF ČR).
„Po dvou nelehkých letech, kdy jsme v ČR čelili energetické krizi, válce na Ukrajině a vysoké inflaci, nás letos podle nejen této prognózy čeká ekonomické oživení a růst reálných mezd. Dvouciferná inflace, která tlumila domácí spotřebu a brzdila hospodářský růst, je minulostí. Ke zmírnění inflačních tlaků přispěje i vládní ozdravný balíček,” řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Hrubý domácí produkt za celý rok 2023 podle resortu pravděpodobně klesl o 0,6 procenta. Domácnosti se potýkaly s vysokou inflací, jejich reálná spotřeba se tak dále snížila.
Úřad dále připomněl, že na investiční aktivitu dopadaly hospodářské problémy v zemích eurozóny a restriktivní měnové podmínky. Pozitivní vliv však měly výdaje sektoru vládních institucí a projekty spolufinancované fondy EU z předchozí finanční perspektivy.
Ekonomiku citelně zpomalila meziročně slabší akumulace zásob, především v souvislosti s dokončováním rozpracované produkce.
Tento faktor pak spolu s odezněním problémů v dodavatelských řetězcích podpořil export, dovoz však vzhledem k celkově slabé domácí poptávce zůstal utlumený. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP tak byl nejspíše výrazně kladný.
V roce 2024 by se podle odhadu MF ČR výkon ekonomiky měl zvýšit o 1,2 procenta, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu podpoří také soukromé investice a růst exportních trhů.
Vysoká inflace loni dále zpomalovala ekonomický růst a snižovala životní úroveň obyvatel. Průměrná míra inflace v roce 2023 dosáhla 10,7 procenta.
Meziroční inflace v průběhu loňského roku rychlým tempem klesala, ve 4. čtvrtletí ji ale zvyšoval bazický efekt úsporného energetického tarifu. Letos by se meziroční inflace měla po většinu roku pohybovat pod 3 procenty.
Proinflační zahraniční nabídkové faktory podle resortu výrazně oslabily a domácí poptávkové tlaky budou v průběhu roku dále tlumeny zvýšenými měnově-politickými sazbami, k čemuž navíc přispěje působení fiskálního konsolidačního balíčku. Průměrná míra inflace by tak letos měla klesnout na 3,1 procenta.
Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2024 příliš vzrůst.
Z odhadovaných 2,6 procenta v roce 2023 by se letos měla zvýšit na 2,8 procenta. Přetrvávající napětí na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu mezd. Výdělky se po dvou letech poklesu zvýší i v reálném vyjádření.
Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2023 reflektovalo mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům.
„V současné chvíli zachováváme odhad, že celkový deficit loni dosáhl výše 3,6 procenta HDP. Konsolidační úsilí vlády by se mělo odrazit ve výsledku hospodaření letošního roku a meziročně snížit deficit pod 3% hranici stanovenou evropskými fiskálními pravidly. Výsledkem očekávaného nárůstu dluhu sektoru vládních institucí v roce 2023 a vysoké odhadované dynamiky nominálního HDP je předpokládaný pokles zadlužení na 43,7 procenta HDP, v letošním roce by pak dluhová kvóta měla převýšit 45 procenta HDP,“ doplnil Stanjura. (pet)
