Průběžný deficit státního rozpočtu ČR v prvním pololetí roku 2024 klesl na mínus 178,6 miliardy Kč. Deficit je nejnižší za pět let, když loni v červnu činil 215,4 miliardy korun. Vládě se také podařilo vylepšit schodek z května letošního roku, kdy činil 210 miliard. Na celý rok 2024 je zákonem schválen deficit ve výši 252 miliard korun.

„Pozitivní zprávou pro mě je, že celkové rozpočtové příjmy prozatím rostou vyšším tempem, než bylo plánováno, a jsou na rozdíl od předchozího roku de facto na polovině celoročního očekávaného výsledku,“ chválí výsledek hospodaření ministr financí Zbyněk Stanjura.

„V meziročním srovnání vybral stát víc jak u daní z příjmů fyzických osob, tak u daní spojených se spotřebou. Zálohy a daně odvedené firmami drží tempo rekordního loňského roku. Výdaje i přes růst některých mandatorních výdajů stagnují. Tyto výsledky tedy ukazují, že jsme schopni dodržet plánovaný schodek,“ vysvětlil.

Příjmy státního rozpočtu byly na konci června o 4,2 procenta (38,9 miliard korun) vyšší než před rokem. K růstu přispěly zejména čisté daňové příjmy (36,1 miliard).

Na dani z příjmů fyzických osob stát vybral o 17,6 procenta (9 miliard) víc než loni. Za vyššími výběrem stojí hlavně růst mezd, ale také změny přijaté v rámci ozdravného balíčku, jako například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů.

„Platí, že řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce,“ upozornilo ministerstvo financí.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta, kterým by podle resortu financí mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění.

Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o devět procent (30,4 miliardy).

Splatná byla také čtvrtletní záloha na daň z mimořádných zisků uvalené na vybrané obory. Stát na ní nyní inkasoval 18,2 miliardy.

Vedle toho do státní kasy přiteklo také přes osm miliard na dani z přidané hodnoty. Meziročně se tak výběr zvýšil skoro o pět procent. Růstu táhne vyšší spotřeba domácností, ale také se začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21procentní a sníženou 12procentní a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 2,2 miliardy (0,2 procenta). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů, dávkami důchodového pojištění, platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce, nákupy Ministerstva obrany nebo obsluhou státního dluhu (5,3 mld. Kč).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (4,0 procenta, 17,2 miliardy) se nejvíce podílely výplaty důchodů (14,7 miliardy). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 procenta.

Více stát dává také na příspěvek na bydlení, meziročně o 1,7 miliardy, podporu v nezaměstnanosti (1,1 miliardy) a nemocenské (0,9 miliardy).

Naopak i jednu miliardu klesla výplata rodičovského příspěvku a se snižujícím se objemem poskytnuté humanitární dávky i pomoc státu osobám v hmotné nouzi, a to o půl miliardy. Čerpání ostatních dávek podle ministerstva prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.

V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun.

Zpráva MF – výňatek: Plnění státního rozpočtu ČR za leden až červen 2024
01.07.2024

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci 1. pololetí deficitem ve výši 178,6 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 190,2 mld. Kč.
Meziroční zlepšení salda o 36,7 mld. Kč, resp. o 60,7 mld. Kč bez prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů, bylo taženo téměř 9% růstem daní a pojistného. Výdaje dosáhly téměř stejného výsledku jako v prvním pololetí minulého roku (+0,2 %). 

„Pozitivní zprávou pro mě je, že celkové rozpočtové příjmy prozatím rostou vyšším tempem, než bylo plánováno, a jsou na rozdíl od předchozího roku de facto na polovině celoročního očekávaného výsledku. V meziročním srovnání vybral stát víc jak u daní z příjmů fyzických osob, tak u daní spojených se spotřebou. Zálohy a daně odvedené firmami drží tempo rekordního loňského roku. Výdaje i přes růst některých mandatorních výdajů stagnují. Tyto výsledky tedy ukazují, že jsme schopni dodržet plánovaný schodek,“  řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.  

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci června o 4,2 % (+38,9 mld. Kč) vyšší než před rokem. K růstu přispěly v prvé řadě čisté daňové příjmy (+36,1 mld. Kč), jejichž inkaso zvýšila i nová úprava rozpočtového určení daní (+5,2 mld. Kč) a pojistné (+30,4 mld. Kč). Za poklesem prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů (-26,9 mld. Kč) stála loňská červnová refundace prostředků z Národního plánu obnovy ve výši 44,4 mld. Kč, zatímco v letošním roce byla o 23,1 mld. Kč nižší. 

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+17,6 %, +9,0 mld. Kč) příznivě ovlivňuje růst mezd a změny přijaté v rámci ozdravného balíčku, jako například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně platí, že řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-0,2 %, -0,2 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+14,8 %, +0,4 mld. Kč) měla v červnu pozitivní vliv úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady daně za rok 2023 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce.

Inkaso daně z neočekávaných zisků (18,2 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno splatností čtvrtletní zálohy daně. Loni byly první zálohy odvedeny v září.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,0 % (+30,4 mld. Kč). 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+4,8 %, +8,3 mld. Kč) se kladně promítá růst výdajů domácností na spotřebu. Zároveň se začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. 

Inkaso spotřebních a energetických daní (+9,8 %, +6,7 mld. Kč) meziročně vzrostlo, a to zejména díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků. Meziroční růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+15,8 %, +5,2 mld. Kč) je způsoben vrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l). Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+5,1 %, +1,3 mld. Kč) odráží navýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků a zavedení daně z některých dosud nezdaněných výrobků. Meziroční růst u elektřiny a zemního plynu je odrazem zrušení některých osvobození. Výběr ostatních spotřebních a energetických daní je prozatím podobný loňskému, a to i v případě spotřební daně z lihu, u které již odezněl původní výrazný nárůst způsobený předzásobením před změnou sazby daně.    

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 2,2 mld. Kč (+0,2 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+0,5 %, +4,9 mld. Kč) tažený transfery státním fondům (+17,3 mld. Kč), dávkami důchodového pojištění (+14,7 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+6,7 mld. Kč), nákupy Ministerstva obrany (+6,0 mld. Kč) a obsluhou státního dluhu (+5,3 mld. Kč). Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-35,5 mld. Kč) či odvody do rozpočtu Evropské unie (-3,3 mld. Kč).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,0 %, +17,2 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+4,3 %, +14,7 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 %. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+1,7 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,1 mld. Kč) a nemocenské (+0,9 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-1,0 mld. Kč) a se snižujícím se objemem poskytnuté humanitární dávky i pomoc státu osobám v hmotné nouzi (-0,5 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.  

Nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+63,4 %, +17,3 mld. Kč) určovaly především prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+12,0 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+4,1 mld. Kč).

Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 5,9 mld. Kč (+17,5 %), byly nejvíce navýšeny výdaji Ministerstva obrany (+6,0 mld. Kč) souvisejícími s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,8 mld. Kč) a činností a rozvojem bojových sil Armády České republiky.

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,3 mld. Kč (+8,8 %). Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 9,6 % (+6,7 mld. Kč). 

Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-47,9 %, -37,2 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky (-35,5 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 9,2 mld. Kč (-23,4 mld. Kč), podpora obnovitelných zdrojů energie 8,9 mld. Kč (-1,6 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-5,9 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,6 mld. Kč). 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 8,0 mld. Kč (-4,5 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 131,5 mld. Kč (+3,3 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Podobně jako na konci června předchozího roku stát uvolnil téměř celý roční objem prostředků (25,0 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Za snížením transferů stálo prozatím nižší zapojení prostředků společných programů s EU (-5,3 mld. Kč), především OP Jan Amos Komenský (-4,4 mld. Kč), klesající kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou (-3,1 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč). 

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 3,3 mld. Kč (-11,4 %).

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 42,9 mld. Kč (+14,2 %, +5,3 mld. Kč). Efekt loňské lednové výplaty úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů tak letos poprvé nepřispěl k meziročnímu poklesu. 

Kapitálové výdaje státu v objemu 76,5 mld. Kč (-3,3 %, -2,6 mld. Kč) jsou v první polovině roku tradičně nízké, což souvisí jednak s realizací investic převážně ve druhé polovině roku a v letošním roce i s přechodem na novou finanční perspektivu. Většina těchto prostředků (40,0 mld. Kč; -3,4 mld. Kč) představovala výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu životního prostředí (-8,6 mld. Kč), Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-6,7 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,5 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy Ministerstva obrany (+6,2 mld. Kč) zaměřené především na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky. Transfery územním rozpočtům (+4,2 mld. Kč), vysokým školám (+2,5 mld. Kč) a podnikatelům (+1,9 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Národního plánu obnovy a Integrovaného regionálního operačního programu. (sfr)