Obce v kraje v Česku hospodařily na konci dubna s přebytkem téměř 30 miliard korun.

Obce a kraje v Česku hospodařily na konci letošního dubna s přebytkem téměř 30 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. O dobré finanční kondici obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí vypovídá podle resortu financí přebytek hospodaření, který dosáhl 29,8 mld. Kč.

Podle ministerstva se do zvýšeného inkasa daní z příjmů a DPH promítlo ekonomické oživení ve spojení s růstem mezd v ČR.

„To vedlo k posílení růstu vlastních příjmů krajů a obcí, které tvoří většinu příjmů územních rozpočtů. Růst se týkal i strany nedaňových příjmů. K oslabení došlo pouze u neinvestičních transferů přijatých územními rozpočty,“ uvedlo ministerstvo.

„Významný růst byl zaznamenán naopak u investičních transferů, které meziročně rekordně vzrostly. Navzdory tomu investiční aktivita u krajů meziročně klesla,“ dodal resort.

Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v dubnu 2024 vykázaly kladné saldo rozpočtu 29,8 mld. Kč (meziroční růst o 17,9 mld. Kč) a i ve třetině roku zaznamenaly rekordní výsledek hospodaření. Při očištění salda rozpočtu o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy, tak přebytek hospodaření dosáhl 29,4 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 17,8 mld. Kč.

Příjmy územních rozpočtů:

Celkové příjmy územních rozpočtů v dubnu 2024 činily 268,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8 %, tj. o 19,8 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy příjmy činí 199,2 mld. Kč.

Vlastní příjmyi územních rozpočtů dosáhly 163 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,3 %, tj. o 19,1 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, v dubnu letošního roku činila 81,9 % a meziročně se mírně navýšila. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí zejména nedaňové příjmy, které meziročně vzrostly o 49,8 %, tj. o 10,7 mld. Kč, na 32,1 mld. Kč.

Důvodem byl růst ostatních nedaňových příjmů a ostatních přijatých vratek transferů. Dále pak daňové příjmy, které letos zaznamenaly meziroční růst 6,6 %, tj. o 8 mld. Kč, na 128,5 mld. Kč.

Výdaje územních rozpočtů:

Celkové výdaje územních rozpočtů v dubnu 2024 činily 238,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 1 %, tj. o 1,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 169,8 mld. Kč.

Běžné výdaje v dubnu dosáhly 208,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,8 %, tj. o 1,6 mld. Kč), přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v dubnu činily 29,6 mld. Kč a meziročně se navýšily o 1,3 %, tj. o 0,4 mld. Kč.

Hospodaření krajů

Krajům se v dubnu letošního roku vedlo velmi dobře, neboť vykázaly přebytek rozpočtu ve výši 10,5 mld. Kč, uvedlo ministerstvo financí.

O výrazném zlepšení jejich situace vypovídá i to, že jejich výsledek hospodaření přesáhl téměř dvacetinásobek salda rozpočtu z minulého roku. Při očištění salda rozpočtu krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 10,2 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 9,9 mld. Kč.

Příjmy krajů:

Celkové příjmy krajů ke konci dubna 2024 dosáhly 123 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8 %, tj. o 9,1 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 62,9 mld. Kč.

Vlastní příjmy krajů představovaly 40,1 mld. Kč (meziroční růst o 23,6 %, tj. o 7,6 mld. Kč) a tvořily 63,7 % celkových očištěných příjmů.

Výdaje krajů:

Celkové výdaje krajů v dubnu 2024 činily 112,5 mld. Kč a meziročně klesly o 0,8 %, tj. o 0,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 52,8 mld. Kč.

Na meziročním poklesu celkových výdajů se podílely výlučně kapitálové výdaje, které se oproti minulému roku snížily o 12,3 %, tj. o 1 mld. Kč, na 7,5 mld. Kč, a to navzdory významnému navýšení přijatých investičních transferů. Za meziročním snížením kapitálových výdajů stojí především snížení výdajů na dopravní prostředky v oblasti drážních vozidel a na účelové investiční transfery nepodnikatelským fyzickým osobám na změnu technologií vytápění.

Běžné výdaje meziročně mírně vzrostly o 0,1 %, tj. o 0,1 mld. Kč, na 105 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 75,7 mld. Kč a tvořily 72 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy.

Hospodaření obcí

Obce si v dubnu 2024 drží dobrou finanční kondici a hospodaří s kladným saldem rozpočtu ve výši 18,4 mld. Kč. Výsledek rozpočtového hospodaření se oproti dubnu minulého roku téměř zdvojnásobil.

Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří více jak polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, v dubnu skončil v přebytku 7 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 40,9 mld. Kč a výdaji v hodnotě 33,8 mld. Kč.

Bez hl. m. Prahy celkové příjmy obcí ke konci dubna činily 107,4 mld. Kč, celkové výdaje 96,1 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 11,4 mld. Kč.

Příjmy obcí:

Celkové příjmy obcí v dubnu 2024 dosáhly 148,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 7,5 %, tj. o 10,4 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy příjmy činí 139,3 mld. Kč.

Z toho jejich vlastní příjmyi činily 122,5 mld. Kč (meziroční růst o 10,2 %, tj. o 11,4 mld. Kč) a tvořily 87,9 % celkových očištěných příjmů.

Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu nedaňových příjmů, které se navýšily o 32 %, tj. o 5,6 mld. Kč, na 22,9 mld. Kč. Příčinou byl zejména růst ostatních nedaňových příjmů a přijatých neinvestičních příspěvků a náhrad.

Dále vzrostly daňové příjmy o 5,8 %, tj. o 5,3 mld. Kč, na 97,3 mld. Kč. Meziročně se nejvýrazněji navýšilo inkaso DPFO o 10,1 %, tj. 1,9 mld. Kč, na 20,3 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd, ale i opatření v rámci konsolidačního balíčku.

Dále významně meziročně vzrostlo inkaso DPH o 3,2 %, tj. o 1,4 mld. Kč, na 45,9 mld. Kč z důvodu vyšší spotřeby domácností a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené (12 %) do základní sazby (21 %) DPH.

Vzrostlo také inkaso DPPO o 5,1 %, tj. o 1 mld. Kč, na 21,2 mld. Kč, což má souvislost s dubnovým vyrovnáním daně u části poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 2. dubna 2024.

Obce přijaly transfery v celkové výši 25,8 mld. Kč a v porovnání s dubnem 2023 jich přijaly o 3,8 %, tj. o 1 mld. Kč méně.

Neinvestiční transfery, které ke konci dubna činily 20,6 mld. Kč, meziročně klesly o 11,3 %, tj. o 2,6 mld. Kč.

Meziroční pokles byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u Operačního programu Jan Amos Komenský (meziroční pokles o 1,6 mld. Kč) a u příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou sociálně-právní ochrany dětí) z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (pokles o 0,5 mld. Kč).

Výdaje obcí:

Celkové výdaje obcí v dubnu 2024 činily 129,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 2,3 %, tj. o 2,9 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 121 mld. Kč.

Meziroční růst byl způsoben především navýšením kapitálových výdajů, které meziročně vzrostly o 7,3 %, tj. o 1,5 mld. Kč, na 22,3 mld. Kč.

Běžné výdaje se oproti minulému roku zvýšily o 1,3 %, tj. o 1,4 mld. Kč, na 107,6 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 29,1 mld. Kč. (sfr)