Většina obyvatel Česka považuje současný důchodový systém za nespravedlivý. Podle této většiny systém nedokáže lidem zajistit důstojné stáří, a dokonce ani pokrytí základních potřeb. Vyplynulo to z průzkumu STEM.

Většina lidí podle tohoto průzkumu podporuje důchodovou reformu, oproti loňskému roku jich však mírně ubylo. Mírně poklesl i podíl lidí, kteří se o téma důchodové reformy zajímají v médiích.

Z obecných principů lidé nejvíce podporují, aby stát lidi více motivoval k tomu, aby si na stáří částečně šetřili sami. Necelá polovina lidí se také staví kladně ke zvýšení plateb za sociální pojištění.

Nízkou podporu mají naopak zvýšení důchodového věku a snižování vyplácených důchodů. Podle většiny lidí by mělo být zachováno to, že se výše starobního důchodu odvíjí od výše předchozího příjmu, uvedla agentura STEM.

Postoje k současnému důchodovému systému

Mezi českou veřejností přetrvává názor, že současný důchodový systém není spravedlivý. V květnovém výzkumu TRENDY analytického ústavu STEM to uvedly tři pětiny lidí (60 %). O rok dříve, v květnu 2023, to bylo téměř stejně (57 %).

Mezi lidmi, kteří hodnotí ekonomickou situaci své domácnosti jako špatnou, je tento podíl ještě větší, a to 68 procent. Lidé do 29 let a ti s nižším vzděláním pak v porovnání s celou společností častěji uvádějí, že spravedlivost systému nedokážou posoudit.

„Je podle Vás současný důchodový systém spravedlivý?“

Zdroj: STEM – Trendy 05/2024, 05/2023

Zhruba dvě třetiny lidí (64 %) soudí, že průměrný starobní důchod nepostačuje na pokrytí základních potřeb důchodců. V minulém roce to bylo zhruba stejně (62 %). U tohoto postoje existují rozdíly podle vzdělání – čím vyšší dosažené vzdělání, tím více lidí si v dané skupině myslí, že na pokrytí základních potřeb starobní důchod stačí.

Podobný vztah se objevuje v souvislosti s vnímaným zajištěním domácnosti: lidé z dobře zajištěných domácností se mnohem častěji domnívají, že průměrný důchod na základní potřeby vystačí (46 % oproti 24 % u špatně zajištěných).

„Průměrný starobní důchod byl v Česku na začátku roku 2024 asi 20 700 Kč. Tuto informaci jsme respondentům v rámci dotazování neposkytnuli. Ve svém hodnocení se tak spíše opírali o svoji vlastní představu o tom, kolik by průměrný důchod mohl být. Ta je pravděpodobně ovlivněna výší jejich vlastního důchodu, případně výší důchodu lidí v jejich okolí,“ uvedl Jaromír Mazák, ředitel výzkumu STEM.

Téměř tři čtvrtiny lidí (74 %, loni 71 %) si myslí, že současný systém důchodového zabezpečení lidem neumožňuje prožít důstojné stáří. I tentokrát tento postoj častěji zastávají lidé, kteří uvádějí, že jsou špatně finančně zajištění (v této skupině je to 84 %).

V dlouhodobém srovnání je aktuální celkový podíl lidí, podle nichž důchody vystačí na pokrytí základních potřeb a zajistí lidem důstojné stáří, víceméně průměrný. Největší důvěru ve schopnosti důchodového systému měli lidé na začátku tisíciletí, nejnižší kolem let 2008 a 2014.

Názory na důchodovou reformu

Dvě třetiny (67 %) české veřejnosti se domnívají, že současný důchodový systém je neudržitelný a nezbytně potřebuje zreformovat. Oproti výzkumu z května 2023 jde o pokles o pět procentních bodů (ze 72 %). V porovnání s celou společností tento postoj častěji zastávají lidé do 29 let (75 %), lidé z dobře zajištěných domácností (77 %) a ti s vysokoškolským vzděláním (82 %).

U lidí s nižším vzděláním a horším hodnocením ekonomické situace vlastní domácnosti je podpora důchodových reforem nižší v porovnání s celospolečenským průměrem, a to přesto, že tito respondenti a respondentky častěji uvádějí, že je systém nespravedlivý (viz výše).

„Rozpor může být způsobený tím, že se tito lidé mohou obávat, že by je změny v systému ještě více poškodily,“ podotkl Martin Veselý, stážista STEM.

Debaty o důchodové reformě v médiích nějakým způsobem zaznamenali asi čtyři z pěti lidí (81 %). Převažují mezi nimi ale ti, kteří o tématu sice slyšeli, ale moc je nezajímá – v celé veřejnosti je takových lidí 45 %, zatímco ti, kteří debatám o důchodových reformách aktivně věnují pozornost, je 36 %.

V porovnání s květnem 2023 jde o snížení celkového povědomí i aktivního zájmu. O rok dříve debatám o důchodové reformě věnovalo pozornost 44 % lidí a dalších 42 % uvádělo, že o tématu slyšelo, ale podrobně jej nesleduje. Podíl lidí, kteří se o téma aktivně zajímají, roste s věkem a dosaženým vzděláním.

Stagnuje, nebo dokonce oproti minulému roku mírně klesá podíl lidí, kteří tvrdí, že rozumí pravidlům, podle nichž se dnes výše starobního důchodu vypočítává. Stejně jako loni převažují ti, kteří uvádějí, že pravidlům nerozumí (68 % v květnu 2024). V porovnání s celkovým průměrem je více lidí, kteří výpočtu nerozumí, mezi těmi s nižším vzděláním a u lidí, kteří uvádějí špatnou ekonomickou situaci své domácnosti.

Tři pětiny lidí (61 %) také tvrdí, že se v médiích nedaří popsat a vysvětlit záměry vládních reforem v oblasti důchodů. I v tomto ohledu je situace v meziročním srovnání relativně stabilní.

Mezi způsoby, kterými by šlo pravidla důchodového systému upravit, má největší podporu návrh, aby systém více motivoval lidí k tomu, aby si na stáří částečně spořili sami – alespoň do určité míry jej podporuje 61 % lidí. 46 % lidí pak alespoň do určité míry podporuje zvyšování plateb na sociální pojištění. Nejméně lidé naopak podporují zvyšování důchodového věku či snižování vyplácených důchodů (v obou případech kolem 20 % respondentů a respondentek).

Výzkum zahrnoval i otázku, jestli by lidé preferovali, aby se výše důchodů odvíjela od předchozí výše příjmů v zaměstnání, jako je tomu teď, nebo aby všichni důchodci dostávali v zásadě stejnou, průměrnou částku.

Princip, aby výše důchodů byla vázána na výši příjmů, podporuje 61 procent lidí. O rok dříve to bylo skoro stejně (63 %). Podíl lidí, kteří se k tomuto principu přiklání, roste spolu s vyšším vzděláním a vnímaným lepším finančním zajištěním vlastní domácnosti.

Výzkum analytického ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9.–18. května 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru.

Na otázky odpovědělo 1 053 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI). Použita jsou i data z dalších výzkumů série Trendy, které jsou realizovány stejnou metodikou na výběrovém souboru cca 1000 respondentů. (sfr)