Česko by si mělo ponechat déle v provozu uhelné elektrárny. Vyplynulo to z průzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK, který se zaměřil na plánovaný útlum těžby uhlí. Polovina lidí vnímá uhlí jako energetický zdroj pozitivně, 3 z 10 negativně. Za přiměřený časový horizont pro odchod od uhlí považuje většina respondentů více než 10 let.

Plných 32 procent respondentů se vyslovilo pro variantu, aby využívání uhlí v Česku v energetice bylo ukončeno až za více než 15 let.

Pro horizont útlumu 10 – 15 let se vyslovilo 27 procent respondentů.

Podle průzkumu je to zejména z důvodu, že stát nemá náhradu. Naopak jen čtvrtina je pro rychlejší útlum, argumentuje přitom znečištěním životního prostředí. Za nejzávažnější následek útlumu uhlí lidé považují výrazné zdražení energií.

„Z průzkumu vyplývá, že česká veřejnost v kontextu energetické krize a situace na mezinárodní scéně zatím považuje uhlí za jeden ze stabilních a potřebných energetických zdrojů v České republice.“

„Ačkoliv data ukazují, že Češi vnímají budoucí přechod k bezemisní energetice a náhradě uhlí za obnovitelné a jaderné zdroje jako nevyhnutelný, v současné chvíli to nepovažují za rychle realizovatelné. Očekávají tyto kroky v horizontu deseti a více let a s jistotou záložního řešení v podobě uhelných zdrojů,“ uvedl Tomáš Rychecký z agentury STEM/MARK.




Nejjednoznačnější odpovědi zazněly v oblasti energetické nezávislosti. Že by ČR měla zůstat ve výrobě energií soběstačná, si myslí 8 z 10 respondentů. Nákup elektřiny ze zahraničí pak považuje za finančně náročný 75 % dotázaných a 7 z 10 se obává, že by to mohlo oslabit konkurenceschopnost naší ekonomiky.

Výzkum agentury STEM/MARK proběhl letos na jaře postupně ve třech fázích. Po prvotním bleskovém a kvalitativním dotazování následovalo závěrečné kvantitativní šetření.

Reprezentativní vzorek 1030 osob starších 18 let byl sestaven podle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Sběr dat proběhl v druhé polovině května 2024. (sfr)