Státní rozpočet ČR skončil na konci srpna deficitem 175,8 miliardy Kč. Meziročně se zlepšil. (Ilustrační foto).

Hospodaření státního rozpočtu ČR skončilo na konci srpna deficitem ve výši 175,8 mld. Kč. Stát zmírnil schodek z červencových 192,3 miliardy korun. Výsledek hospodaření státu za prvních osm měsíců roku je nejlepší za posledních pět let, ale zároveň jde o pátý nejvyšší deficit v historii Česka. Loni v srpnu byl schodek 194,6 miliardy korun.

Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 187,6 mld. Kč. Meziroční zlepšení salda o 18,8 mld. Kč, resp. o 41,5 mld. Kč bez prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů, bylo taženo více než 7% nárůstem výběru daní a pojistného.

Informovalo o tom ministerstvo financí.

Podle schváleného zákona o státním rozpočtu ČR by měl deficit za celý letošní rok činit celkem 252 miliard korun.

Státní rozpočet ČR na konci srpna 2024

I přes značné navýšení mandatorních výplat převyšují výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně (+0,4 %).

V průběhu srpna se podařilo stejně jako v minulém roce udržet hospodaření státního rozpočtu v přebytku – měsíční příjmy byly vyšší než výdaje o 16,5 mld. Kč.

„V průběhu srpna se podařilo stejně jako v minulém roce udržet hospodaření státního rozpočtu v přebytku – měsíční příjmy byly vyšší než výdaje o 16,5 mld. Kč.“

„V souhrnném pohledu uplynulých osmi měsíců je pro mě pozitivní zprávou stagnace celkových výdajů za situace, kdy poměrně výrazně rostou povinné platby do sociální oblasti, zdravotního systému, bezpečnosti státu a bohužel i na obsluhu státního dluhu. Na příjmové straně vidíme nárůst daňových příjmů, kde se začínají projevovat změny nastavené ozdravným balíčkem,“ uvedl k průběžným výsledkům plnění rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Do konce roku zbývají čtyři měsíce, nicméně schválený celoroční deficit 252 mld. Kč bychom měli dodržet, pokud jako vláda budeme nadále přistupovat k výdajům zodpovědně,“ dodal.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci srpna o 2,0 % (+24,9 mld. Kč) vyšší než před rokem. Zvýšily se čistě daňové příjmy (+32,3 mld. Kč), k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní (+6,7 mld. Kč), a příjmy z pojistného (+42,0 mld. Kč). Saldo naopak zhoršovaly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (-27,3 mld. Kč), nejvíce z titulu meziročně nižších refundací prostředků z Národního plánu obnovy (-23,9 mld. Kč), a převody výnosů z majetkových účastí státu (-27 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+17,1 %, +12,0 mld. Kč) táhl růst mezd a změny přijaté v rámci ozdravného balíčku, jako například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně řada změn z konsolidačního balíčku se projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-10,9 %, -13,5 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+3,0 %, +0,1 mld. Kč), měl v srpnu dopad doběh za zdaňovací období roku 2023. Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za zdaňovací období 2020 a 2021, avšak rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 bylo nezvykle vysoké.

Inkaso daně z neočekávaných zisků (18,2 mld. Kč) bylo ovlivněno vyrovnáním za zdaňovací období roku 2023. Další záloha bude splatná v září.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 % s dosavadním dopadem necelých 7 mld. Kč, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní vliv na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,2 % (+42,0 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+6,2 %, +14,2 mld. Kč) se promítá meziročně nižší dynamika nominálních výdajů domácností. Zároveň se projevují dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+9,6 %, +9,3 mld. Kč) vzrostlo hlavně díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků. Meziroční růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+14,6 %, +6,7 mld. Kč) je způsoben vrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l).

Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+6,5 %, +2,4 mld. Kč) odráží navýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků a zavedení daně z některých dosud nezdaněných výrobků. Meziroční růst daní z elektřiny a zemního plynu je odrazem zrušení některých osvobození. Výběr ostatních spotřebních a energetických daní nezaznamenal ve srovnání s loňským rokem významnější výkyvy.

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 6,0 mld. Kč (+0,4 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,4 %, +18,8 mld. Kč) tažený transfery státním fondům (+20,3 mld. Kč), dávkami důchodového pojištění (+20,1 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+11,5 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+8,6 mld. Kč), nákupy Ministerstva obrany (+7,1 mld. Kč) a výdaji na výzkum, vývoj a inovace (+3,5 mld. Kč). Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-47,7 mld. Kč) a investice (-12,7 mld. Kč).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,4 %, +25,5 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+4,4 %, +20,1 mld. Kč). Jejich výši kromě loňského mimořádného navýšení ovlivnila lednová řádná valorizace o 1,8 %. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+2,0 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,5 mld. Kč) a nemocenské (+1,4 mld. Kč).

Rostoucí objem příspěvků na péči (+1,3 mld. Kč) souvisí s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července tohoto roku. Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-1,3 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.

Výrazný nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+60,9 %, +20,3 mld. Kč) určovaly prostředky poskytnuté Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+15,0 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+4,0 mld. Kč).

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 51,6 mld. Kč (+28,8 %, +11,5 mld. Kč). Při očištění o úrokové výnosy z protiinflačních státních dluhopisů, které byly v nejvyšších objemech vyplaceny loni v lednu, by tempo růstu dosahovalo vyšších hodnot.

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv.   státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč vedlo k posílení zdrojů veřejného zdravotního systému z prostředků státního rozpočtu o 8,6 mld. Kč (+9,3 %).

Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 6,6 mld. Kč (+14,2 %), byly nejvíce navýšeny výdaji Ministerstva obrany (+7,1 mld. Kč) souvisejícími s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,8 mld. Kč) a činnostmi a rozvojem bojových sil Armády České republiky.

Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-51,5 %, -50,6 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky (-47,7 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 8,2 mld. Kč (-32,2 mld. Kč), podpora obnovitelných zdrojů energie 12,1 mld. Kč (-0,5 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-10,3 mld. Kč).

Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,6 mld. Kč). Z ostatních transferů klesla i dotace akciové společnosti Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (-1,1 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 8,4 mld. Kč (-4,4 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 134,9 mld. Kč (+3,6 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Výdaje na spolufinancování sociálních služeb (25 mld. Kč) se meziročně nezměnily a jejich objem již téměř dosáhl celoročního plánu.

Za snížením transferů stálo prozatím nižší zapojení prostředků společných programů s EU (-7,9 mld. Kč), v prvé řadě OP Jan Amos Komenský (-7,0 mld. Kč), klesající kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou (-4,2 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, jejichž výše je mimo jiné odvislá od úrovně hrubého národního důchodu a daně z přidané hodnoty, meziročně klesly o 2,9 mld. Kč (-7,7 %).

Kapitálové výdaje v objemu 103,1 mld. Kč představují meziroční pokles o 11,0 % (-12,7 mld. Kč), který odpovídá tempu stanovenému rozpočtovým plánem. Do průběhu uvolňování a realizace investic státu se v tomto roce promítá i skutečnost, že v letošním roce přecházíme na novou víceletou finanční perspektivu u evropských strukturálních a investičních fondů. Více než polovinu těchto prostředků (52,4 mld. Kč; -4,1 mld. Kč) představovaly výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie.

Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-10,4 mld. Kč), Státnímu fondu životního prostředí (-8,7 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,7 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy Ministerstva obrany (+5,7 mld. Kč) zaměřené na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky. Transfery vysokým školám (+3,6 mld. Kč) a územním rozpočtům (+2,0 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Národního plánu obnovy a Integrovaného regionálního operačního programu, uvedl resort financí. (sfr)