V 1. pololetí 2024 bylo v Česku vystaveno téměř 1,3 milionu neschopenek. Častěji do pracovní neschopnosti nastupovaly ženy, na které připadalo 56 % neschopenek. Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti byla 32,5 dne. Informoval o tom ČSÚ.
Oproti 1. pololetí roku 2023 klesl v 1. pololetí roku 2024 počet nově nahlášených případů pracovní neschopnosti o 51,7 tis. případů na 1 276,2 tis. případů. U mužů bylo nahlášeno 566,8 tis. případů, což je o 142,7 tis. případů méně než u žen.
Celkem bylo v 1. pololetí roku 2024 zaznamenáno 1 168,7 tis. nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro nemoc, 22,7 tis. případů pro pracovní úrazy a 84,7 tis. případů pro ostatní (mimopracovní) úrazy. Do pracovní neschopnosti pro nemoc častěji nastupovaly ženy, zatímco pracovní neschopnost pro pracovní úrazy byla častěji evidovaná u mužů.
To je podole ČSÚ dáno i tím, že muži ve větším zastoupení než ženy pracují ve více rizikových profesích.
V 1. pololetí roku 2024 strávili pojištěnci v pracovní neschopnosti celkem 41,47 milionu dnů. Meziročně to bylo o 949 tis. dní méně a tato hodnota odpovídala zhruba počtu dnů v pracovní neschopnosti z 1. pololetí roku 2019. Celkem 86 % všech dnů strávených v pracovní neschopnosti bylo z důvodu nemoci, 3 % kvůli pracovním úrazům a 11 % kvůli ostatním úrazům.
Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti v 1. pololetí roku 2024 byla 32,5 dne. Ženy strávily v pracovní neschopnosti v průměru 32,0 dne, zatímco muži 33,2 dne. Pracovní neschopnost z důvodu nemoci trvala v průměru nejkratší dobu, a to 30 dnů.
Téměř dvakrát déle byli pojištěnci v pracovní neschopnosti, pokud byla způsobena pracovním úrazem, což trvalo v průměru 57 dnů. V členění podle převažující ekonomické činnosti zaměstnavatele bylo v 1. pololetí roku 2024 zaznamenáno nejdelší průměrné trvání případu pracovní neschopnosti v odvětví Zemědělství, lesnictví, rybářství (46,8 dne), Stavebnictví (45,5 dne) a Ubytování, stravování a pohostinství (41,5 dne), nejkratší pak v odvětví Informační a komunikační činnosti (19,1 dne) a ve Vzdělávání (20,7 dne).
Každý den 1. pololetí roku 2024 chybělo na svých pracovištích z důvodu pracovní neschopnosti v průměru 227,8 tisíce osob. Tento ukazatel se od 1. pololetí roku 2021, kdy byl ovlivněn probíhající koronavirovou epidemií a dosáhl svého maxima, každoročně snižuje. V 1. pololetí roku 2024 byl zhruba o 2 tisíce osob nižší než v 1. pololetí 2019. (sfr)
