Od roku 2025 by se Česko mohlo změnit z exportéra elektřiny na importéra. Počítá s tím takzvaný MAF, tedy možný scénář toho, jak bude v následujících letech energetika vypadat, který každoročně vydává ČEPS.

Česká republika se už podle scénářů ČEPS stane po roce 2025 závislá na dovozu elektřiny ze zahraničí. Z analýzy, kterou prezentovala přenosová společnost ČEPS, vyplynulo, že tuzemská energetická soustava může mít za deset let i přes navýšení dovozu problémy s dostatkem zdrojů.

Do roku 2035 tak bude potřeba dobudovat zdroje s výkonem až 1900 megawattů. Při extrémním vývoji počasí může být nedostatek ještě vyšší.

ČEPS v dokumentu nazvaném Hodnocení zdrojové přiměřenosti zobrazil dva základní možné scénáře dalšího vývoje. Podle společnosti výsledky obou scénářů naznačují možné problémy s nedostatkem zdrojů pro zajištění spolehlivosti soustavy.

I přes vyšší objem importu elektřiny ze zahraničí tak bude nutné do roku 2035 zajistit zdroje s výkonem 1600 až 1900 MW. V případě extrémně nepříznivého počasí v příštích letech ovšem může být potřeba dostavby zdrojů až dvojnásobná.

Scénář respondentní vychází primárně od údajů od provozovatelů zdrojů. Zohledňuje tak, kdy budou odstavovat jednotlivé typy zdrojů, eventuálně, jak plánují výstavbu nových.

Scénář progresivní předpokládá rychlejší odchod od uhlí a rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a i větší rozvoj elektrifikace, tzn. větší nárůst spotřeby.

Výsledky simulací obou scénářů ukazují, že Česko se po roce 2025 změní z čistého exportéra na importéra elektřiny.

Podle Respondentního scénáře v roce 2035 dosáhne import až 18,2 procenta tuzemské spotřeby, což představuje přibližně 14 TW hodin. V této souvislosti se mluví o dovozu elektřiny z Německa nebo Francie.

Podle ČEPS je import tohoto množství energie technicky přípustný a také uskutečnitelný. Z analýzy vyplývá, že v každém roce tvoří větší část dovozu import ekonomický, který by v případě nutnosti bylo možné nahradit dražšími domácími zdroji elektřiny.

Bilanční import, který uvažované domácí zdroje pokrýt nedokážou, pak podle analýz ČEPS v žádném horizontu nepřesahuje 9 TWh.

Hlavními evropskými exportéry budou v dalších letech Německo a Francie. Významné přebytky energie by mohly mít i další státy, zejména přímořské, jako Velká Británie, Norsko nebo Španělsko.

Simulace vychází z panevropského modelu, kde informace například o Německu vyplňují samotní němečtí provozovatelé přenosové soustavy. Výsledky simulací ČEPS indikují, že Česko bude mít možnost dovážet levné importy z přebytků výroby z OZE z Německa a dalších států, zejména během letního období. To platí i za předpokladu instalovaného příkonu 12 GW elektrolyzérů v Německu v roce 2030.

Dovozcem elektřiny se Česko podle analýzy stane už po příštím roce. V současnosti je Česká republika exportérem elektřiny, přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, loni činilo 9,2 terawatthodiny ve prospěch vývozu.

ČEPS vypracoval analýzu v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou. Toto nařízení ukládá výrobcům a dalším účastníkům trhu, jako jsou obchodníci, zákazníci, operátor trhu a další poskytnout provozovatelům přenosových soustav údaje o očekávaném využívání výrobních zdrojů s přihlédnutím k dostupnosti primárních zdrojů. (sfr)

PLNÝ TEXT ZPRÁVY ČEPS:

ČEPS vydává MAF CZ 2023, analyzuje zdrojovou přiměřenost do roku 2040

Provozovatel přenosové soustavy představil dokument „Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040“ (MAF CZ 2023), který zobrazuje možné trajektorie vývoje českého elektroenergetického sektoru. Analýza obsahuje dva scénáře – Respondentní a Progresivní. Informace o české zdrojové základně čerpá MAF CZ 2023 z aktualizovaného sběru dat v první polovině roku 2024, v němž se již projevují změny v plánech provozovatelů zdrojů. U údajů o okolních evropských státech vychází dokument z dat ENTSO-E platných k březnu 2023.

Dokument MAF CZ 2023 obsahuje dva scénáře – Respondentní a Progresivní. Přestože scénáře naznačují různé trajektorie možného vývoje české elektroenergetiky do roku 2040, sdílí společně několik předpokladů, jako jsou například shodná sada dat o elektroenergetickém mixu ostatních evropských zemí, modelování služeb výkonové rovnováhy nebo stejný rozvoj vodních i jaderných zdrojů.

Respondentní scénář nabízí pohled na rozvoj zdrojové základny na základě dat, která každoročně poskytují přímo provozovatelé zdrojů s instalovaným výkonem nad 10 MWe. Tento scénář předpokládá postupný útlum uhelných zdrojů, kdy se k roku 2030 stává provoz většiny uhelných elektráren neekonomickým a za tímto horizontem je spalování uhlí záležitostí výhradně menších tepláren a závodních energetik. Předpokládá se postupná transformace těchto zdrojů na zemní plyn či biomasu a pozvolný nárůst instalované kapacity obnovitelných zdrojů.

Progresivní scénář předpokládá kompletní odklon od uhlí a transformaci tepláren a závodních energetik na (převážně) zemní plyn do konce roku 2030. Tento scénář uvažuje vyšší instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaických a větrných elektráren, a vyšší spotřebu elektřiny vlivem rozsáhlejší elektrifikace dopravy, průmyslu a vytápění.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
Z výsledků obou scénářů vyplývá obou scénářů vyplývá změna čisté exportní pozice ČR na importní po roce 2025. Část importu je dána ekonomickou výhodností, část představuje bilanční dovoz. Otázkou přitom zůstává, zda elektrická energie z přebytkových zemí (zejména Německa a Francie) bude skutečně exportována, nebo bude využita pro výrobu vodíku pro tamní průmysl. V roce 2035 výsledky obou scénářů naznačují problémy se zdrojovou přiměřeností v rozsahu překračujícím normu spolehlivosti i přes vysoký objem importu. Hodnoty potřebného dozdrojování pro dosažení přiměřenosti v rámci klimaticky průměrných let a při akceptování vyššího objemu importu jsou nejvyšší v cílovém roce 2035, kde se pohybují v rozmezí 1 600 – 1 900 MW. V rámci citlivostní analýzy zohledňující extrémně nepříznivé počasí vzniká potřeba dozdrojování již v roce 2030 a oproti klimaticky průměrným rokům dosahuje až dvojnásobku potřebného výkonu.

Co se týče ceny silové elektřiny, lze do budoucna očekávat její velkou volatilitu v rámci daného roku. Intenzivnější využití OZE sice vede ke snižování průměrné ceny silové elektřiny, ale zároveň zvyšuje náklady na řízení soustavy (např. náklady na redispečink). S postupným snižováním silové složky ceny elektřiny bude docházet k přesunu ceny do oblasti distribučních poplatků. Analýza cenového vývoje scénářů ukazuje, že dovoz elektřiny může přispět ke snížení velkoobchodních cen v České republice během letního období. V zimním období však v některých hodinách dochází k vyčerpání všech dostupných zdrojů v Evropě, což vede k aktivaci flexibility na straně spotřeby a následným významným cenovým výkyvům.

Proto je nezbytné budovat nové flexibilní výrobní zdroje, které zabrání možné nedodávce elektřiny v klimaticky citlivých obdobích roku, a zároveň zvyšovat energetickou účinnost a zapojení strany spotřeby. Mezi další doporučení vyplývající z MAF CZ 2023 patří zajištění řízeného přechodu od uhelné k nízkoemisní energetice. Dále je třeba zohlednit fakt, že v dlouhodobém horizontu se ČR neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů. K dodržení normy spolehlivosti bude také zapotřebí zajistit dodatečný instalovaný výkon nad rámec výstavby nových jaderných zdrojů, zejména plynových a větrných elektráren. Významnější překračování normy spolehlivosti znamená ohrožení spolehlivosti dodávek elektřiny koncovým uživatelům.

O MAF CZ
„Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040“ (MAF CZ) ve zvolených scénářích analyzuje možné koridory vývoje elektroenergetiky v horizontu do roku 2040. Dokument především cílí na identifikaci potenciálních problémů s pokrytím poptávky po elektrické energii a určení příčin, které ke vzniku možných rizik vedou. Tato analýza slouží mimo jiné jako podklad pro rozhodování státu v oblasti elektroenergetiky.

Proces a podmínky pro zpracování vnitrostátního hodnocení zdrojové přiměřenosti jsou stanoveny Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou a dále rozvedeny příslušnými metodikami, které ze zmíněného nařízení vycházejí. ČEPS při zpracování vnitrostátního hodnocení zdrojové přiměřenosti navazuje na Evropské hodnocení zdrojové přiměřenosti (ERAA), využívá rozvojové scénáře, metodiky a postupy definované jednotně v rámci ENTSO-E a schválené ze strany ACER.

CELÝ DOKUMENT MAF CZ 2023: 129103_ceps-maf-2023