Paušálně o 1 400 Kč od ledna vzrostlou platy zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státním zaměstnancům. Počítá s tím návrh MPSV, který byl předložen do meziresortního připomínkového řízení. Jednotlivé platové tarify tak budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %.
Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol. Těm se platové tarify navýší o 7 %, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. Návrh pamatuje také na ochranu zaměstnanců před nízkými výdělky díky tzv. zaručenému platu.
„Toto navýšení je důležitým krokem jak pro rodiny zaměstnanců státu, jejichž platové tarify se valorizovaly naposledy v roce 2022, tak i pro posílení veřejného sektoru na trhu práce. Výrazně si polepší hlavně nejhůře odměňovaní pracovníci, jako jsou školní kuchařky, školníci, nepedagogičtí pracovníci nebo třeba soudní zapisovatelky.“
„O různých návrzích jsme v posledních měsících intenzivně jednali mimo jiné se sociálními partnery a nyní přicházíme s konkrétní předlohou, která znamená více peněz pro všechny zaměstnance ve veřejné sféře již od ledna. S náklady na tuto valorizaci počítáme ve státním rozpočtu pro příští rok, dosáhnou asi 16,6 miliardy Kč,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí
Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Platové tarify byly naposledy valorizovány v roce 2022. Vláda mezi tím přistoupila k řadě dalších kroků, které přispívají ke zlepšení ekonomické situace všech zaměstnanců, především pak těch s nižšími příjmy, uvedl resort.
Výrazně se například v příštím roce zvýší minimální mzda, která se bude pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025 a 43,4 % průměrné mzdy v roce 2026.
V příštím roce dosáhne 20 800 Kč měsíčně, tedy o 1 900 Kč více oproti letošnímu roku.
Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol se podle návrhu navýší o 7 %. Jednotlivé tarify se tak budou valorizovat od 1 090 Kč do 4 040 Kč.
Tímto krokem dochází k naplňování Programového prohlášení vlády, konkrétně části Vzdělávání a sport.
„Zavázali jsme se, že budeme klást důraz na udržení 20 % podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivního využívání. Za rok 2023 tento podíl dosáhl u pedagogických pracovníků 21 %. Příští rok by to mohlo být ještě více díky zvýšení objemu prostředků na platy učitelů, které letos nebylo promítnuto do platových tarifů,“ vysvětlil ministr Jurečka.
Zaměstnanci ve veřejné sféře a státní službě budou od ledna navíc chráněni před nízkými výdělky tzv. zaručeným platem. Nařízení vlády proto nově stanoví také rozdělení prací do 4 skupin pro účely určení příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu.
Kritériem tohoto rozdělení do skupin bude kvalifikační náročnost, tedy vzdělání požadované pro výkon práce.
Konkrétní výše nejnižších úrovní zaručeného platu pro jednotlivé skupiny prací na rok 2025 byla již vyhlášena spolu s minimální mzdou ve sdělení MPSV (č. 286/2024 Sb).
Další změnou je zrušení limitu 6 let při zápočtu tzv. náhradní doby spočívající v péči o dítě. K tomu typicky dochází během mateřské a rodičovské dovolené při posuzování započitatelné praxe zaměstnance, a tady i určení jeho platu.
To přispěje k omezení negativního vlivu péče o dítě na odměňování zaměstnanců, kdy dojde především ke snížení rozdílu odměňování žen a mužů v důsledku péče o dítě. Zatraktivní se i tak zaměstnání ve veřejné správě, která bude lépe reflektovat potřebu slaďování pracovního a rodinného života.
Návrh počítá také se sloučením stupnic platových tarifů, podle nichž jsou určovány platové tarify pracovníkům v sociálních službách, sociálním pracovníkům, manželským nebo rodinným poradcům a tzv. nelékařským zdravotnickým pracovníkům.
Cílem je podle ministerstva znovu sjednotit stanovování platových tarifů těchto zaměstnanců do jedné stupnice na základě principu rovného odměňování za stejnou práci a práci stejné hodnoty. (sfr)
