Sněmovna schválila novelu energetického zákona. Měla by lépe ochránit spotřebitele. (Ilustrační foto)

Poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona LEX OZE III, která zavádí nová pravidla trhu s elektřinou a podle ministerstva průmyslu by měla lépe ochránit spotřebitele a umožnit jim snižovat výdaje za energie. Zahrnuje zásadní změny pro ukládání elektřiny, poskytování služeb flexibility a jejich agregaci.

Nová resortu průmyslu dají nová spotřebitelům možnost lépe řídit spotřebu energií a umožní jim tak snižovat výdaje za elektřinu. Novela také lépe ochrání zákazníky.

„Mám radost, že se nám podařilo sněmovnou protlačit další část moderní energetické legislativy, kterou Starostové na MPO připravili. Novela směřuje ke zvyšování energetické soběstačnosti zákazníků a snižování výdajů za energie díky možnosti lepšího řízení spotřeby zákazníků prostřednictvím principů akumulace – tedy ukládání přebytečné elektřiny – flexibility sítě – kdy budou mít lidé možnost využít výhodné ceny elektřiny, optimalizovat spotřebu a přispět k udržitelnému využívání zdrojů – a agregace,“ uvedl k novele ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Novela také obsahuje prvky, které nám umožní více chránit spotřebitele.

„Jedná se o povinnost pro obchodníky s energiemi stanovit takzvaný index zajištění, který lidem umožní lepší výběr dodavatele podle toho, jestli má nakoupen dostatek energií pro pokrytí poptávky svých zákazníků, nebo přísnější pravidla pro udělování licencí obchodníkům s elektřinou a plynem. Tímto krokem chráníme spotřebitele před obchodníky, kteří v minulosti přistupovali k nekalým praktikám,“ dodal Vlček.


Vysoké pokuty za předčasné ukončení smlouvy na energie

Spotřebitelům, kteří si fixují cenu elektřiny nebo plynu a od smlouvy před jejím koncem odstoupí, budou hrozit vysoké pokuty.  Poslanci v novele energetického zákona LEX OZE III schválili, že dodavatel bude moci od zákazníka vyžadovat až 40 procent částky, kterou by platil při trvání smlouvy do jejího konce.

Znamená to například, že při vypovězení smlouvy u tříleté fixace by to u domácnosti s běžnou spotřebou elektřiny znamenalo hned po prvním roce doplatit dvě pětiny ze zbývajících plateb za dva roky. Při roční úhradě kolem 25 tisíc korun by pak pokuta mohla dosáhnout asi 20 tisíc korun.

Pokuty za předčasné odstoupení od smlouvy platí zákazníci i v současnosti, ale zatím si je ve smlouvách stanovili dodavatelé sami a energetický zákon je dosud výslovně neupravoval.

Poslanci nepřijali návrh Tomáše Müllera (STAN), který chtěl hodnotu 40 procent navrženou Hospodářským výborem Sněmovny snížit na nejvýše 30 procent.

Spotřebitel či podnikatel bude mít i nadále právo domáhat se u soudu snížení pokuty v souladu s ustanovením občanského zákoníku, pokud mu přijde nepřiměřená.


Novela v zákoně zakotvuje akumulaci, tedy ukládání přebytečné elektřiny, flexibilitu sítě a agregaci. Nová pravidla dají spotřebitelům možnost lépe řídit jejich spotřebu a umožní jim tak snižovat jejich výdaje za elektřinu. Kromě toho posílí energetickou soběstačnost zákazníků a zmírní tlak na růst regulované složky ceny elektřiny. Nyní návrh projednají poslanci.

Hlavním cílem novely je aktualizace pravidel trhu s elektřinou. Změny mají pomoci „vytvořit chytřejší a modernější energetický systém a nové příležitosti pro všechny spotřebitele, jak řídit svou spotřebu,“ uvedlo k zákonu už dříve MPO:

Návrh zákona je v převážné míře transpozicí směrnice Evropské unie.

Nová pravidla ukotvují akumulaci elektřiny, tedy ukládání jejích přebytků, flexibilitu a jejich agregaci. Cílem těchto pravidel je zmírnit důsledky nepravidelné výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. To posílí stabilitu sítě.

„Výsledkem bude možnost ušetřit na výdajích za energie a vydělávat na přizpůsobení své spotřeby, výroby či poskytnutí vlastních úložných kapacit elektřiny příliš vysoké či naopak příliš nízké poptávce,“ vysvětlilo MPO.

Akumulace energie umožní „uskladnit“ přebytečnou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie či odkládat spotřebu elektřiny na dobu, kdy se to na základě podmínek na trhu s energiemi nejlépe vyplatí. Zákazníci tak budou moci využívat elektřinu v době, kdy je levnější. Kromě toho budou moci ze svých zařízení nabízet poskytování služeb posilujících stabilitu sítě.

Flexibilita přinese reakci na poptávku a nabídku energie – přizpůsobení systému výroby a distribuce energie podle aktuálních potřeb. To může vést ke snížení energetických špiček, které se často vyskytují v době vysoké poptávky. Zároveň umožní rozložení spotřeby energie rovnoměrně v průběhu dne.

Moderní energetika bude decentralizovaná na desítky až stovky tisíc různých zdrojů, jejichž výroba elektřiny nebude vždy pravidelná či předvídatelná. Princip agregace umožní sdružovat více výrobců do jedné větší, efektivnější, ale také z hlediska výroby elektřiny předvídatelnější skupiny.

Tato skupina může zahrnovat více druhů elektráren od větrné po solární, které se mohou navzájem doplňovat.

„Agregovat navíc bude možné nejen výrobu, ale také spotřebu elektřiny. To znamená, že například, když bude nabídka elektřiny omezená, bude moci agregátor regulovat spotřebu odběratelů sdružení členů své skupiny,“ vysvětlil vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů René Neděla.

V rámci zákona půjde o činnost vykonávanou fyzickou nebo právnickou osobou, takzvaným agregátorem. Tato osoba bude sdružovat výrobu, spotřebu, ale také možnosti akumulace jednotlivých účastníků trhu s elektřinou, s nimiž jednotlivě má uzavřenu smlouvu za účelem nabízení sdružené flexibility na trzích s elektřinou.

Na výkon činnosti agregátora bude nutná licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ), podobně jako na činnost obchod s elektřinou.

Další součástí novely je posílení ochrany spotřebitelů. Novela zavádí povinnost pro obchodníky s energiemi stanovit takzvaný index zajištění. To posílí transparentnost a umožní spotřebitelům lépe se rozhodovat při výběru svého dodavatele podle toho, jestli má nakoupeno dostatek energií pro pokrytí poptávky svých zákazníků.

V neposlední řadě novela zavádí i přísnější pravidla pro udělování licencí obchodníkům s elektřinou a plynem. Tímto krokem chce MPO ochránit spotřebitele před obchodníky, kteří v minulosti přistupovali k nekalým praktikám. Nově stanovená pravidla prodlužují dobu po zrušení licence, kdy nelze získat novou licenci, na pět let a rozšiřují se kritéria pro hodnocení žadatelů, včetně předešlého selhání či úpadku.

Novela dále doplňuje předchozí novelu LEX OZE II v oblasti aktivního zákazníka, energetických společenství a datového centra. Na ně má akumulace, agregace a flexibilita přímý dopad.

Od roku 2022 MPO připravilo sedm novel energetického zákona. Novela LEX OZE I zjednodušila podmínky povolování a výstavby obnovitelných zdrojů energie. Novela LEX OZE II řeší komunitní energetiku a dále podrobně upravuje obchodování se spotovými a kvazi-spotovými (měsíčními) produkty.

„Uzavírání smluv s měsíční fixací a produkty dynamických smluv je možné nadále uzavírat. V novele LEX OZE II jsme pouze určili podmínky pro jejich použití. Například pro spotový tarif je nutné zajištění průběhového měření, v případě měsíční fixace pak možnost odstoupení od smlouvy,“ doplnilo MPO, s tím, že zvolenou koncepci ministerstvo obhájilo jak v Senátu, tak v Poslanecké sněmovně v rámci legislativního procesu.

Snížení podpory OZE

Součástí novely byly i pozměňovací návrhy týkající se státem garantované podpory obnovitelných zdrojů. Ta má být nižší.  Kvůli tomu hrozí Česku arbitráže.

Zákon zavede přesnější a individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Jejich provozovatelé budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu.

Počítají s tím vládní pozměňovací návrhy, které poslanci vložili do novely energetického zákona LEX OZE III.

Podle ministra financí ČR Zbyňka Stanjury půjde z celkové podpory obnovitelných zdrojů, která pro příští rok představuje ze státního rozpočtu i z peněz odběratelů celkově 50 miliard korun, zhruba 30 miliard Kč na fotovoltaiku.

Z těchto 30 miliard půjde 80 procent na solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010. (sfr)