Podpora státu ve výši 1,1 mld. Kč vedla v letech 2019 až 2023 k regeneraci 122 brownfieldů z celkem 979, které jsou ve výlučně veřejném vlastnictví. Ze zanedbaných a nevyužívaných nemovitostí o rozloze 27,4 ha se díky těmto dotacím staly např. obecní úřad, denní stacionář pro seniory, hasičská zbrojnice, mateřská škola, komunitní centrum, multifunkční zařízení, park či zóna aktivního i pasivního odpočinku. Kontrola NKÚ zjistila nedostatky jak u poskytovatelů dotace (Ministerstvo pro místní rozvoj a Státní fond podpory investic), tak na straně příjemců.
U sedmi z devatenácti kontrolovaných projektů, tedy u více než jedné třetiny, odhalili kontroloři nedostatky nasvědčující porušení rozpočtové kázně, a to až do výše 32,5 mil. Kč. Šlo nejčastěji o chyby při zadávání veřejných zakázek a o nezpůsobilé výdaje.
Přesto NKÚ vyhodnotil kontrolované projekty a výdaje na ně jako účelné, s výjimkou jednoho. V tomto případě příjemce dotaci ve výši téměř 23 mil. Kč vyčerpal, avšak plánovanou tělocvičnu s lezeckou stěnou, fitness, sociálním zařízením, bufetem aj. nevybudoval.
U MMR a SFPI odhalil NKÚ významné nedostatky zejména v kontrolní činnosti. Ministerstvo např. v konečné fázi projektu mnohdy nekontrolovalo závěrečné vyhodnocení ani finanční vypořádání vyplacených dotací. SFPI na místě u příjemce dotace neprováděl kontrolu v rozsahu stanoveném právním předpisem.
Vzhledem k tomu, že MMR nestanovilo jednoznačně, za jakých podmínek mohou být výdaje vynaložené na území mimo registrovaný brownfield způsobilé, někteří příjemci dotace si postup chybně vykládali. Jako způsobilé k proplacení pak uplatnili i výdaje za stavební práce na parcelách mimo území brownfieldu.
Naopak SFPI stanovil jednoznačně, že náklady, které jsou neoddělitelnou součástí revitalizace, ale byly vynaloženy mimo revitalizované území, jsou k proplacení nezpůsobilé.
Kontrola NKÚ ukázala, že MMR poskytlo dotaci i příjemci podpory, který v žádosti uvedl nepravdivé informace o tom, že objekt/areál neleží v záplavovém území stoleté vody, ačkoliv se v takovém území nacházel. Ministerstvo také uhradilo stavební práce, které nebyly v době fakturace provedeny – původně plánovanou zámkovou dlažbu totiž příjemce podpory v průběhu stavby nahradil žulovými kostkami, aniž by o tom ministerstvo informoval.
Za nedostatek označil NKÚ fakt, že jediným sledovaným parametrem ze strany MMR a SFPI je počet uzavřených smluv, a nikoliv např. velikost zrevitalizované plochy. NKÚ dále zjistil, že revitalizované pozemky a rekonstruované stavby ve veřejném vlastnictví obcí, měst a krajů zůstávají v „Národní databázi brownfieldů“, přestože svým charakterem již definici brownfieldu neodpovídají.
NKÚ proto doporučil MMR zajistit takovou meziresortní výměnu informací, která by vedla k aktualizaci údajů v „Národní databázi brownfieldů“.
Brownfieldem se rozumí nemovitost (pozemek, areál, objekt), která je nedostatečně využívána, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Brownfieldy vznikají jako pozůstatky průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské nebo jiné aktivity a nelze je vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jejich regenerace nebo revitalizace.
Celkem je v ČR v „Národní databázi brownfieldů“ evidováno 4 346 těchto nemovitostí (pozemků, areálů, objektů) ve vlastnictví soukromém, veřejném i kombinovaném. (sfr)
