Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března letošního roku deficitem ve výši 91,2 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 90,6 mld. Kč. Jedná se o čtvrtý nejhlubší čtvrtletní deficit od vzniku ČR. Meziročně se však jedná o téměř 14 miliard lepší výsledek. 

Informovalo o tom Ministerstvo financí ČR.

Za mírným zlepšením deficitu oproti loňsku stojí růst příjmů, které za první tři měsíce roku dosáhly 476,4 miliardy korun a byly vyšší o více než 27 miliard, tj. o 6,1 procenta.

K meziročnímu zlepšení salda o 13,8 mld. Kč přispěl růst příjmů o 6,1 % podpořený nejvíce inkasem daní, zatímco celkové výdaje překročily loňskou úroveň o 2,4 %.

“Meziroční pokles deficitu za první čtvrtletí jasně ukazuje pozitivní vývoj hospodaření státu a to, že vládní kroky k ozdravění veřejných financí fungují. Plný dopad přijatých konsolidačních opatření se projeví v následujících měsících při ročním zúčtování daní,“ uvedl k výsledkům hospodaření ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Rozpočet přitom musí letos zvládat nejen běžné výdaje, ale i posilování obrany. Stále však platí, že nemůžeme pokračovat v cestě neřízeného zadlužování. Každá koruna, kterou stát z peněz daňových poplatníků vydá, musí být využita co nejúčelněji,“ dodal.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu byly na konci března meziročně vyšší o 6,1 % (+27,4 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo i přes pokles výnosu daně z neočekávaných zisků (-4 mld. Kč) o 6,9 % (+15,5 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,5 % (+13,3 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 1,2 mld. Kč (-3,9 %).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+12,9 %, +3,8 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2024. Dopady dalších změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu začnou projevovat v následujících měsících při ročním zúčtování daně.

Inkaso daně z příjmů právnických osob (+3,9 %, +1,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+22,3 %, +1,1 mld. Kč), bylo v březnu razantně posíleno splatností první čtvrtletní zálohy a současně vyrovnáním daně pro část poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 2. dubna. Obdobně je nastavena daň z neočekávaných zisků (-30,7 %, -4 mld. Kč).

Dopady změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu v plné míře začnou projevovat až při splatnosti vyrovnání daně za zdaňovací období 2024 zejména u poplatníků, kteří mají povinný audit, případně jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,5 % (+13,3 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+7,1 %, +6,1 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. Zároveň se v meziročním srovnání projevují daňové změny účinné od roku 2024 (redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty). Ty se projevily v minulém roce opět až v hotovostním plnění za únor 2024.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+11,8 %, +4,4 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, a dále pak z minerálních olejů a z lihu. Meziroční růst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+24,3 %, +2,9 mld. Kč) je způsoben předzásobením, růstem sazby daně i novým zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků v minulém roce.

Meziročně vzrostlo inkaso všech složek této daně, tedy spotřební daně z klasických tabákových výrobků, ze zahřívaných tabákových výrobků a významně rovněž inkaso spotřební daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, neboť v loňském roce v tomto období ještě nebyla povinnost tyto výrobky danit.

Faktor předzásobení hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+10,6 %, +0,4 mld. Kč), tento efekt však bude v následujících měsících slábnout. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo růst (+3,3 %, +0,6 mld. Kč) způsobený patrně zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. Výnosy ostatních spotřebních a energetických daní vykázaly rovněž meziroční růsty, ovšem v absolutní částce představovaly méně významné desítky milionů Kč, uvedlo ministerstvo.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 13,6 mld. Kč (+2,4 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+2,9 %, +15,2 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+10,0 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+5,1 mld. Kč), podporou sportu (+3,7 mld. Kč) a kompenzací České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+2,3 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižoval klesající příspěvek státu v oblasti energií (-12,5 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně klesla o 1,7 mld. Kč.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+0,6 %, +1,4 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (-1,1 %, -2 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu.

Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+2,2 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+0,6 mld. Kč), ostatní dávky sociální pomoci (+0,5 mld. Kč), jejichž výši ovlivňují i výplaty humanitární dávky, nemocenské (+0,5 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (+0,5 mld. Kč). Naopak klesl rodičovský příspěvek (-0,5 mld. Kč) a výsluhové příspěvky (-0,4 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 94,6 mld. Kč (+9,5 %, +8,2 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 71,5 mld. Kč (+5,8 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.

Projekty municipalit spolufinancované státem a Evropskou unií se zvýšily o 2,1 mld. Kč především zásluhou zapojení OP Jan Amos Komenský  (+1,6 mld. Kč). Podobně jako v předchozích letech stát v prvním čtvrtletí uvolnil více než polovinu rozpočtu (15,6 mld. Kč, +0,7 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 0,5 mld. Kč téměř na nulu.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 16,4 mld. Kč (+44,7 %, +5,1 mld. Kč).

Navýšení neinvestičních transferů neziskovým a podobným osobám o 4,5 mld. Kč (+67,6 %) souviselo s uvolněním finančních prostředků Národní sportovní agentury na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace a významných sportovních akcí, které bylo loni provedeno až v dubnu (+3,7 mld. Kč).

Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+10,8 %, +3,6 mld. Kč) navyšovaly příspěvky do oblasti školství (+1,9 mld. Kč) a do podpory výzkumu, vývoje a inovací (+1,7 mld. Kč) realizované především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi.

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 1,4 mld. Kč (+11,7 %).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 2 085 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,1 % (+0,4 mld. Kč).

Naopak nejvýrazněji klesly běžné transfery podnikatelům (-40,5 %, -11,5 mld. Kč). V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-8,7 mld. Kč) a ukončení dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií ještě vyplácely na počátku minulého roku.

Dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 3,2 mld. Kč byly nižší o 2,5 mld. Kč. Podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám prozatím klesla o 1,2 mld. Kč. Růstový dopad má prozatím dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu vyplacená Ministerstvem zemědělství (+0,8 mld. Kč).

Pokles běžných transferů státním fondům o 3,1 mld. Kč nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-3 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,0 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (-0,6 mld. Kč). Naopak vyšší byla dotace Státnímu fondu audiovize (+1,4 mld. Kč), kterou Ministerstvo kultury převedlo loni až v dubnu.

Kapitálové výdaje státu v objemu 31,9 mld. Kč (-4,9 %, -1,7 mld. Kč) jsou v prvních měsících tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za poklesem stálo nepravidelné financování společných programů Evropské unie a České republiky (-5,6 mld. Kč), naopak investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů vzrostly o 3,9 mld. Kč.

Investiční nákupy (-4,0 mld. Kč) snížily výdaje Ministerstva obrany (-4,3 mld. Kč) ovlivněné nepravidelným financováním Armády České republiky. Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 3,7 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evrospkou unií (-3,7 mld. Kč). Oproti tomu investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury vzrostly díky zapojení národních dotací o 7 mld. Kč, informoval resort. (sfr)