Deficit veřejných financí ČR loni klesl na 2,2 % HDP. Vládní dluh stoupl na 43,6 % HDP. (Ilustrační foto).
Deficit veřejných financí loni klesl na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 3,8 procenta v roce 2023. Schodek za loňský rok činil 177,2 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce stoupla na 43,6 procenta HDP z předloňských 42,5 procenta.
Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2024 schodkem ve výši 2,2 % HDP, což představuje meziroční pokles o 1,5 procentního bodu (p. b.). Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2024 úrovně 43,6 % HDP, při meziročním nárůstu o 1,1 p. b.
„Výsledek hospodaření vládních institucí za rok 2024 skončil v deficitu ve výši 177,2 mld. Kč. V meziročním srovnání celkové příjmy, z nich především přijaté sociální příspěvky, rostly více než výdaje. Míra zadlužení sektoru vládních institucí oproti roku 2023 stoupla a dosáhla úrovně 43,6 % HDP,“ uvedla Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Největší část deficitu vyplývá z hospodaření subsektoru ústředních vládních institucí, který skončilo v deficitu 212,4 mld. Kč, místní vládní instituce skončily v přebytku 55,3 mld. Kč a subsektor fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) v deficitu 20,1 mld. Kč.
V rámci jarních notifikací bylo též mírně revidováno saldo hospodaření vládních institucí za rok 2023, které se vylepšilo o 2,1 mld. Kč především z důvodu aktualizace údajů o daních, uvedl ČSÚ.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly v roce 2024 meziročně o 6,8 %, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 206,9 mld. Kč. Nejvíce rostly přijaté sociální příspěvky, příjmy z daní z příjmu a z daní z výroby a dovozu.
Celkové výdaje sektoru vládních institucí meziročně vzrostly v roce 2024 o 2,9 %, resp. 98,1 mld. Kč. Největší nárůst byl zaznamenán u vyplacených sociálních dávek. Naopak největší pokles byl zaznamenán u dotací.
Relativní výše dluhu vládních institucí na konci roku 2024 dosáhla úrovně 43,6 % HDP. Meziročně došlo k růstu výše relativní zadluženosti o 1,1 p. b. Ke snížení relativní výše zadlužení přispěl nárůst nominálního HDP (- 2,1 p. b.), zatímco nominální růst dluhu přispěl ve vztahu k HDP ke zvýšení o 3,2 p. b.
Dluh na konci roku 2024 se meziročně zvýšil o 258,1 mld. Kč a dosáhl 3 492,2 mld. Kč. Převážná část meziroční změny připadá na emitované dluhové cenné papíry (215,9 mld. Kč).
V roce 2024 byla meziroční změna dluhu (nárůst 258,1 mld. Kč) výrazně odlišná od výsledku hospodaření (schodek 177,2 mld. Kč), což znamená, že si vládní instituce vypůjčily o 80,9 mld. Kč více, než činila potřeba financování. Tato skutečnost se na straně aktiv projevila nárůstem hodnoty držených finančních aktiv, zejména převoditelných vkladů.
Ministerstvo hlásí úspěch
Saldo veřejných financí se meziročně zlepšilo o 1,5 procentního bodu. Skutečný deficit tak byl dokonce o 0,6 procentního bodu lepší, než předpokládalo Ministerstvo financí ve své lednové makropredikci (-2,8 % HDP).
„Za minulý rok jsme dosáhli nejnižšího schodku veřejných financí za posledních pět let a bezpečně plníme maastrichtská kritéria pro veřejné finance. Tato vláda si předsevzala konsolidovat veřejné finance, a proto přišla s Ozdravným balíčkem.“
„Rok 2024 tak již přinesl nezpochybnitelné výsledky – deficit veřejných financí meziročně klesl o 1,5 procentního bodu, ve strukturálním vyjádření jde o zlepšení salda o 0,7 procentního bodu,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Strukturální deficit (deficit, který je očištěn o vliv hospodářského cyklu, jednorázová a jiná přechodná opatření) se v roce 2024 snížil z 2,7 % HDP na 1,9 % HDP. Výsledné zadlužení veřejných financí dosáhlo úrovně 43,6 % HDP.
„Když porovnám zadlužení zpětným pohledem, trend jeho růstu zřetelně zpomalil. Nárůst o 11 procentních bodů, který způsobila minulá vláda v době covidu, už je naštěstí minulostí. Bohužel za nezodpovědnou rozpočtovou politiku kabinetu Andreje Babiše ale platíme dodnes,“ dodal ministr Stanjura.
Saldo za 4. čtvrtletí
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo podle dat ČSÚ ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 v deficitu odpovídajícímu úrovni 3,7 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla 43,6 % HDP.
Schodek hospodaření vládních institucí ve 4. čtvrtletí roku 2024 dosáhl 77,7 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zlepšení o 36,9 mld. Kč. Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 41,7 mld. Kč, který se meziročně zlepšil o 44,4 mld. Kč.
Hospodaření místních vládních institucí skončilo v deficitu ve výši 23,6 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená zhoršení o 4,7 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v deficitu 12,3 mld. Kč.
„Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 hospodaření vládních institucí skončilo v deficitu ve výši 77,7 mld. Kč, což v relativním vyjádření představuje 3,7 % HDP. Relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí se meziročně zvýšila na úroveň 43,6 % HDP,“ upřesnila Helena Houžvičková.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 6,3 % a dosáhly 40,9 % HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté sociální příspěvky, přijaté daně z výroby a dovozu. Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 1,5 % a dosáhly 44,6 % HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky, největší pokles byl zaznamenán u vyplacených dotací.
Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 258,1 mld. Kč na 3 492,2 mld. Kč. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 42,5 % na 43,6 % HDP, vliv nominální změny dluhu činil + 3,2 p. b., přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 2,1 p. b.
Mezičtvrtletně dluh stoupl o 42,7 mld. Kč, nominální změna dluhu činila + 0,5 p. b., zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o – 0,6 p. b., což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke snížení míry zadlužení o 0,1 p. b.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů (+ 215,9 mld. Kč).
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 36,5 mld. Kč, který odpovídal 1,8 % HDP. Mezičtvrtletně se saldo hospodaření zlepšilo o 13,6 mld. Kč. (sfr)
