Snížení daně z příjmu na 15 % jde opět do Sněmovny. Senát vrátil zpět daňový balíček, který před tím schválila Poslanecká sněmovna. Součástí daňového balíčku je i zrušení superhrubé mzdy, která zaměstnancům zvyšovala sazbu příjmové daně na zhruba 20 procent.
Senátoři souhlasili s nahrazením superhrubé mzdy daňovými sazbami ve výši 15 % a 23 procent tak, jak to před tím schválila Sněmovna. Senát však navrhl změnu týkající se nárůstu daňové slevy na poplatníka.
Poslanecká sněmovna původně schválila prudké zvýšení slevy již od příštího roku z dosavadních 24 840 Kč na 34 125 korun.
Senát však návrh vrátil Sněmovně, když sám navrhuje, aby se sleva na poplatníka zvýšila v příštím roce „jen“ na 27 840 korun a na 30 840 korun v roce 2022.
Obcím a krajům mají být podle Senátu výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy nahrazeny z 80 procent, a to zvýšením jejich výnosů z daní.
V rámci rozpočtového určení daní by se měl zvýšit podíl obcí na výnosu z daní z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vyslovila s rozhodnutím senátorů souhlas s tím, že „je to velmi dobrá zpráva“ a pro ministryni samotnou „velká úleva“.
Původní návrh schválený Poslaneckou sněmovnou by i s dalšími daňovými změnami snížil příjmy veřejných rozpočtů o 134 miliard korun ročně.
Senátem přijaté úpravy mají podle Schillerové znamenat výpadek rozpočtových příjmů ve výši necelých 100 miliard korun v příštím roce.
Senátoři také odmítli návrh pirátských poslanců na zdanění prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než tři roky.
O úpravách daňového balíčku, které schválil Senát, bude znovu rozhodovat Poslanecká sněmovna. O návrhu zákona vráceném Senátem hlasuje Poslanecká sněmovna nejdříve v podobě, jakou schválil Senát.
Pokud jej Sněmovna schválí, přijatý zákon je postoupen prezidentu republiky v novém znění.
V opačném případě hlasuje Sněmovna opětovně o svém už jednou schváleném znění. Vždy však musí být hlasováno bez možnosti na návrhu zákona cokoliv změnit.
K přehlasování Senátu je potřeba už nadpoloviční většina všech poslanců. To ovšem neplatí v případě ústavních zákonů, volebního zákona, stykového zákona a zákona o jednacím řádu Senátu, kde Senát přehlasován být nemůže. (sfr)
VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE:
Premiér Babiš vzdal boj o podobu daňového balíčku: Ze Senátu uprchl do Bruselu » BYZNYS NOVINY – zpravodajství a publicistika z ČR i ze zahraničí
