Emise skleníkových plynů v Evropské unii musí do roku 2030 klesnout nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Rozhodli o tom představitelé EU na unijním summitu v Bruselu. Prezidenti a premiéři členských zemí podpořili přísnější omezení celkových emisí skleníkových plynů EU o nejméně 55 procent.
Země z východní Evropy údajně získaly záruky, že přechod k čistým energiím nezatíží neúnosně jejich ekonomiky. Předseda vlády ČR Andrej Babiš označil výsledný kompromis summitu za úspěch pro Česko.
„Evropská unie učinila velký krok kupředu,“ okomentoval výsledek šéf summitu Charles Michel, předseda Evropské rady.
Unie podle něho dokázala, že je v čele světového boje proti klimatickým změnám.
Konečná verze závěrů klimatického summitu EU obsahuje ujištění, že si členské země mohou zvolit vlastní energetický mix a vybrat nejvhodnější technologie pro kolektivní dosažení závazku k roku 2030, včetně přechodových technologií jako je plyn.
Právě Česko chce při odstavování klasických zdrojů energie sázet na technologie, jež EU nepovažuje přímo za ekologické, ale řadí je do „přechodové“ kategorie.
Podle Babiše by Česko bez využití zemního plynu nemohlo ukončit využívání uhelných elektráren.
Shodu blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. V důsledku toho byl schváleno finanční navýšení modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou ekonomicky méně vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami.
Babiš upřesnil, že Evropská komise zohlední roli lesů v plnění klimatických cílů. O ni Česko usilovalo kvůli kůrovcové kalamitě, která způsobila, že české lesy začaly vypouštět CO2, místo aby jej pohlcovaly.
Nový, přísnější cíl na snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 nahrazuje dosavadní závazek omezit emise o 40 procent.
Podle představitelů EU by závazek na snížení o 40 procent nezaručil, že by se EU dokázala do roku 2050 stát klimaticky neutrální. Klimatická neutralita znamená, že země nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je bude kompenzovat například výsadbou nových stromů.
Usnesení summitu EU však zdůrazňuje, že závazek na snížení emisí je kolektivní – nemusí ho naplnit všechny členské země.
Ceny emisních povolenek v Evropské unii v důsledku dohody nejvyšších představitelů zemí EU o zpřísnění emisních závazků vystoupily na nový rekord. Cena se dostala až na 31,3 eura (přes 820 Kč) za tunu, což je nejvíce od spuštění evropského systému obchodování s emisemi ETS v roce 2005.
Evropský systém obchodování s emisemi stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti. Podniky musí jimi produkované emise kompenzovat emisními povolenkami, jež částečně získávají a částečně je musí kupovat, nebo je případně i prodávat. (sfr)
