Popularita vládního hnutí ANO premiéra Andreje Babiše (ANO) u studentů středních škol klesá, když se propadla o 16 procent. Ve volbách by nejvíce středoškoláků, a to 30 procent, volilo Piráty. Za největší problém Česka označily loni téměř dvě třetiny středoškoláků politickou reprezentaci, dvě pětiny pak potíž vnímají v epidemii covidu-19.
Ukázal to průzkum vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Realizovala ho agentura Focus.
Šetření ukázalo, že 61 procent středoškoláků považuje za největší problém ČR politickou reprezentaci. Výrazně kritičtější vůči politické reprezentaci byli gymnazisté z rodin s nejvyšší životní úrovní (71 procent).
Pandemii covidu-19 pak vnímá jako problém 41 procent respondentů.
Následuje rasismus, který vidí jako problematický 28 procent oslovených. Na celosvětové úrovni je rasismus jako problém vnímán ještě intenzivněji – za problematický ho považuje 37 procent studentů.
Poslední šetření však zároveň potvrzuje i klesající trend ve vnímání problémovosti soužití s romskou menšinou, který ukázala již předchozí šetření, a to jak na lokální (pokles z 34 % na 25 %), tak na celostátní úrovni, kde je pokles ještě markantnější (ze 40 % na 21 %).
Největší rozdíly ve vnímání problémů ČR jsou mezi studenty gymnázií a učilišť.
Gymnazisté považují častěji za problematickou politickou reprezentaci, korupci a kvalitu vzdělání.
Studenti učilišť častěji omezování občanských práv a svobod kvůli epidemii covid-19, drogy, nezaměstnanost a migraci.
Z průzkumu dále plyne, že se výrazně proměnily voličské sympatie a stranické preference studentů.
Ve srovnání s posledním měřením výrazně posílili svou první pozici Piráti, kteří téměř zdvojnásobili svou podporu (nyní 30 procent hlasů).
Naopak výrazný propad podpory o 16 procent zasáhl hnutí ANO, které z první pozice a téměř čtvrtinové podpory v letech 2014 a 2017 kleslo na 4. pozici, když by ho volilo 8 procent.
Druhý nejsilnější propad o 11 procent zaznamenalo SPD, které by volila 2 procenta.
Naopak posílily preference TOP 09 (nárůst o 7 procent na 24 procent) a ODS (nárůst o 5 procent na 13 procent).
Pátou pozici obsadilo hnutí STAN (7 procent). Další strany získaly 4 procenta a menší podporu.
Zájem studentů zúčastnit se voleb od roku 2017 výrazně vzrostl. Celkem 54 procent by se určitě zúčastnilo a 22 procent spíše. Více než čtvrtina studentů neví, koho by volila.
Rozdíly mezi některými sociodemografickými skupinami jsou ale propastné.
Výrazně vyšší účast deklarovali zejména studenti gymnázií (70 procent by se určitě zúčastnilo), studenti s vysokou životní úrovní rodiny a žijící ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel.
Naopak nižší zájem projevili studenti učilišť (37 procent by se určitě zúčastnilo) a z rodin s nízkou životní úrovní (34 procent by se určitě zúčastnilo).
Pokračuje také trend ve stále lepším hodnocení členství v Evropské unii (EU).
Aktuálně ho kladně či spíše kladně hodnotí 74 procent studentů.
Kladné hodnocení převažuje nad záporným ve všech sociodemografických skupinách, pouze u studentů z rodin s nízkou životní úrovní jsou pozitivní a negativní hodnocení srovnatelná.
Dotazníkové šetření proběhlo v září a říjnu 2020 mezi 1 200 respondenty z 58 středních škol v ČR. (pel)
