Občané v Česku se letos musí povinně sečíst i navzdory pandemii, rozhodla Babišova vláda. Souhlasilo s tím ministerstvo zdravotnictví a potvrdil to Ústřední krizový štáb. V uplynulých 150 letech se sčítání lidu v desetiletém intervalu nekonalo pouze jednou – v období 2. světové války.
Informoval o ton Český statistický úřad (ČSÚ).
Sčítání začne v sobotu 27. března a skončí v úterý 11. května 2021. Mezi 27. březnem a 9. dubnem bude souběžně probíhat také sčítání online přes internet v bezpečí domova. Omezí se tak kontakt s terénními pracovníky.
„Sčítání online je vzhledem k současné epidemické situaci jednoznačně nejbezpečnějším a také nejrychlejším způsobem, jak se sečíst. Vylučuje totiž kontakt se sčítacími komisaři, kteří budou roznášet listinné sčítací formuláře těm, kteří se z nějakého důvodu nesečetli online,“ uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
Statistici budou také průběžně monitorovat aktuální epidemickou situaci a reagovat na její možné dopady do příprav a průběhu sčítání.
O případném odkladu jednal krizový štáb před týdnem, ale bylo by k tomu potřeba změnit zákon.
Sčítání lidu, domů a bytů se koná jednou za deset let. Tato perioda je stanovena jako přijatelné období k tomu, aby se shromážděná data dala využívat při rozhodování o budoucnosti a lepším životě obyvatel i v tom nejmenším územním celku.
Sčítání se na našem území koná pravidelně už od roku 1869. To zatím poslední proběhlo před deseti lety, v roce 2011.
V uplynulých 150 letech se sčítání lidu v desetiletém intervalu nekonalo pouze jednou – v období druhé světové války.
První československé sčítání proběhlo přesně před 100 lety, v roce 1921. Sčítání v samostatné České republice se v roce 2021 uskuteční potřetí.
V Evropské unii letos proběhne census i přes nelehkou situaci dokonce ve všech jejích členských zemích.
„Sčítání slouží nám všem. Je těžko představitelné, že by společnost mohla fungovat, aniž by o sobě měla ucelené informace. Proto se sčítání v různých podobách provádí už od starověku, a to po celém světě, od nejchudších zemí po ty ekonomicky nejvyspělejší,“ vysvětlil Rojíček.
Ze šetření jsou dostupné údaje o veškerém obyvatelstvu, jeho rozmístění, demografických, sociálních a ekonomických charakteristikách, složení a způsobu bydlení domácností, a to ve vzájemných vazbách v celostátním pohledu i v nejmenším územním detailu.
Výsledky pak pomáhají v mnoha sférách – například při plánování dopravy, kapacit ve zdravotnických zařízeních, domovech pro seniory nebo školkách i při tvorbě územních plánů či výjezdech hasičů. (pel)
